Aktuálně:

Slovensko bez ruské ropy. Fico čelí první skutečné energetické zkoušce

19.02.2026, Autor: Marek Hájek

3 votes, average: 4,33 out of 53 votes, average: 4,33 out of 53 votes, average: 4,33 out of 53 votes, average: 4,33 out of 53 votes, average: 4,33 out of 5
Slovensko bez ruské ropy. Fico čelí první skutečné energetické zkoušce

Bratislava vyhlásila stav ropné nouze. Poprvé od dob, kdy sovětské ropovody začaly zásobovat satelity východního bloku, se Slovensko ocitlo bez pravidelných dodávek ruské ropy. Důvod? Poškozený ropovod Družba na ukrajinském území a politická patová situace, která připomíná spíš šachovou partii než energetickou krizi.

Když přátelství přestane téct

Ropovod Družba – v překladu „přátelství“ – nese jméno, které v současné situaci působí téměř ironicky. Od 27. ledna, kdy ruský útok poškodil infrastrukturu na Ukrajině, přestal dodávat ropu do Maďarska a na Slovensko. Obě země o situaci dva týdny veřejně neinformovaly. Zprávu jako první zveřejnila agentura Bloomberg a následně ji potvrdil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Teprve pak přišla oficiální reakce.

Vláda Roberta Fica uvolnila 250 000 tun ropy ze strategických rezerv pro rafinerii Slovnaft. Slovensko má zásoby na 90 dní, takže pár týdnů bez ruské ropy přežije. Jenže co bude potom?

Politika místo potrubí

Slovenský premiér tvrdí, že za přerušením dodávek nestojí jen válečné škody, ale politické napětí mezi Budapeští a Kyjevem. Maďarsko blokuje ukrajinskou cestu do EU, Ukrajina blokuje maďarskou ropu. Slovensko se ocitlo uprostřed – a Fico to neskrývá. Dokonce naznačil, že pokud by se ukázalo, že Kyjev záměrně zdržuje obnovení dodávek, mohla by to pocítit slovenská podpora ukrajinského členství v EU.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó šel ještě dál: pohrozil zastavením dodávek nafty na Ukrajinu přes maďarské území. Fico se k hrozbě připojil a zmínil i možné omezení dodávek elektřiny. Podobné výhrůžky už Bratislava použila loni, když se snažila diplomaticky zachránit tranzit ruského plynu – a nakonec ustoupila.

Adria místo Družby

Zatímco politici vyhrožují, Slovnaft jedná. Rafinerie objednala ropu ze Saúdské Arábie, Libye, Kazachstánu i Norska. Alternativní dodávky mají proudit přes chorvatský ropovod Adria, který dosud vozil především neruskou ropu. Budapešť a Bratislava nyní tlačí na Záhřeb, aby povolil i ruskou ropu – argumentují, že jejich výjimka ze sankcí EU jim dává právo na dodávky i po moři, pokud Družba nefunguje.

Ropa z Adrie potřebuje 20 až 30 dní na cestu. První tanker by mohl dorazit v březnu, ale konkrétní datum nikdo nepotvrdil. Slovnaft očekává návrat k plné kapacitě začátkem dubna – pokud vůbec.

Brusel situaci sleduje, Praha spí klidně

Slovensko a Maďarsko panikaří. Praha? Ta si v klidu dopřává kávu. Projekt TAL-PLUS zajišťuje dodávky ropy z jiných směrů, takže Česká republika má minimální přímé ohrožení. Přesto by bylo naivní myslet si, že se nás slovenská krize netýká. Energetická bezpečnost střední Evropy je provázaný systém – a když se jeden článek začne otřásat, vibrace se šíří dál.

Co z toho plyne?

Slovensko se dostalo do situace, kterou samo dlouho ignorovalo: závislost na jediném dodavateli a jediné trase. Teď platí cenu za roky, kdy se raději spoléhalo na levnou ruskou ropu než na diverzifikaci. Strategické rezervy vydrží měsíce, alternativní dodávky se dají zajistit. Ale politická cena může být vyšší než ekonomická.

Fico poslal do Kyjeva diplomatickou nótu s žádostí o vysvětlení. Odpověď ukáže, jestli jde opravdu jen o válečné škody, nebo o politický poker. A také to, jestli Slovensko dokáže najít cestu ven z energetické pasti, aniž by obětovalo své zahraničněpolitické pozice. Jedna věc je jistá: ropovod Družba možná jednou poteče znovu. Ale přátelství, které měl symbolizovat, už dávno vyschlo.

Zdroj info: Euractiv

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.