Aktuálně:

Mnichov 2026: Když se Evropa budí z amerického snu

18.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Mnichov 2026: Když se Evropa budí z amerického snu

Polovina února 2026, Mnichov. Desítky hlav států, stovky politiků, tisíce novinářů. Mnichovská bezpečnostní konference, každoroční setkání globální elity, tentokrát připomínala spíš pohřeb než diplomatický rituál. Pohřeb světa, který jsme znali posledních třicet let.

„Pokud po pádu Berlínské zdi existoval unipolární moment, ten už dávno pominul,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz. Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se konečně stala „geopolitickou mocností“. A Volodymyr Zelenskyj varoval před Putinem, který bez války neumí existovat.

Když Amerika mluví jinak, ale myslí stejně

Oproti loňsku, kdy americký viceprezident JD Vance v Mnichově předvedl konfrontační show, byla letošní návštěva ministra zahraničí Marca Rubia příjemnějším zážitkem. Rubio dostal standing ovation za prohlášení, že Amerika bude „navždy dítětem Evropy“.

Jenže Washington sice změnil tón, ne obsah. Trump stále tlačí na rychlé ukončení války na Ukrajině. Stále vyhrožuje cly. Stále flirtuje s myšlenkou anexe Grónska. A co víc – po Mnichově Rubio zamířil na Slovensko a do Maďarska, dvou zemí EU s největším pochopením pro Putina. Signal to byl jasný: Amerika si vybírá partnery podle svých zájmů, ne podle evropských hodnot.

Bezpečnostní záruky? Spíš prázdné sliby

Zatímco Trump volal po tom, aby se Zelenskyj „pohnul“ směrem k mírovým jednáním, v Mnichově panovala skepse. Nikdo pořádně neví, jak by měly vypadat ty slavné „bezpečnostní záruky“ pro Ukrajinu.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis byl brutálně upřímný: záruky ve stylu NATO jsou iluze. Evropa může posílat zbraně, peníze, dokonce i vojáky. Ale ochota skutečně bojovat? To je jiná písnička.

Lotyšský ministr obrany Andris Sprūds to formuloval opatrněji: „Primární bezpečnostní zárukou jsou silné ukrajinské ozbrojené síly.“ Což je pravda – ale taky přiznání, že Západ nemá odvahu nabídnout víc.

Evropa platí, Amerika vyjednává

Paradox současné situace je zřejmý: Evropa loni zvýšila vojenskou pomoc Ukrajině o 67 procent, zatímco USA téměř veškerou novou pomoc zastavily. Spojenci celkově přislíbili 35 miliard dolarů na rok 2026, Británie sama oznámila půl miliardy liber. Přesto u jednacího stolu v Ženevě sedí především Američané – a Evropané se dívají z povzdálí.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski si v Mnichově postěžoval, že Evropa platí účty, ale nemá místo u stolu. Zelenskyj to nazval „velkou chybou“. Jenže co s tím? Evropa sice konečně začíná mluvit o strategické autonomii, ale mezi řečmi a skutky zeje propast.

Konec iluze

Mnichovská konference 2026 nebyla jen další diplomatickou akcí. Byla zrcadlem světa, který se mění rychleji, než jsme schopni vstřebat. Unipolární moment po studené válce skutečně skončil. Amerika se stahuje do sebe. Rusko vede válku proti evropskému řádu.

A Evropa? Ta se pomalu, bolestně a neochotně učí stát na vlastních nohou. Trump ukázal, že je ochoten Ukrajinu obětovat. A i kdyby Evropa formálně slíbila vojenskou intervenci v případě dalšího ruského útoku, málokdo věří, že by to Moskva vzala vážně.

Zdroj info: Kyiv Independent

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.