Aktuálně:

Macron vede, Putin a Trump propadli. Důvěra Čechů k zahraničním lídrům má jasný vzorec

18.02.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Macron vede, Putin a Trump propadli. Důvěra Čechů k zahraničním lídrům má jasný vzorec

Francouzský prezident Emmanuel Macron je jediným zahraničním politikem, kterému důvěřuje více než polovina Čechů. Na opačném pólu se usadili ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump – oba s masivní nedůvěrou přesahující 80 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který mapoval postoje české veřejnosti k předním světovým lídrům.

Macron jako osamělý vítěz

Macronovi důvěřuje 52 procent Čechů, nedůvěru vyjádřilo 31 procent. Žádný jiný zahraniční politik nedosáhl nadpoloviční důvěry. V očích české veřejnosti se francouzský prezident jeví jako stabilní figura evropské politiky – možná i proto, že dokáže balancovat mezi pragmatismem a principy, aniž by sklouzl do extrémů.

Hned za ním se umístil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 44 procenty důvěry, ovšem s téměř stejným podílem nedůvěry – 47 procent. Zelenskyj rozděluje českou společnost téměř přesně napůl. A právě tady se začíná rysovat zajímavý vzorec.

Politická příslušnost jako dělicí čára

Důvěra k Zelenskému silně koreluje s volebními preferencemi. Mezi voliči koalice Spolu dosahuje 82 procent, u Pirátů 78 procent a u STAN 72 procent. Oproti tomu mezi příznivci SPD klesá na pouhých devět procent, u voličů ANO na 18 procent a u Motoristů na 24 procent.

Podobný rozkol se projevuje u slovenského premiéra Roberta Fica a maďarského premiéra Viktora Orbána. Ficovi důvěřuje 21 procent Čechů celkem, ale mezi voliči SPD jsou to dvě třetiny a mezi příznivci ANO dvě pětiny. Voliči vládních stran naopak vyjadřují těmto dvěma politikům důvěru řádově v jednotkách procent.

Vnímání zahraničních lídrů v Česku není jen otázkou jejich skutečných kroků, ale i zrcadlem domácího politického štěpení. Zahraniční politika se stala součástí kulturního boje mezi liberálně-konzervativním mainstreamem a populistickou opozicí.

Putin a Trump: společný pád

Nejvyšší míru nedůvěry zaznamenali Vladimir Putin (87 procent) a Donald Trump (83 procent). Putinovi důvěřuje pouhých osm procent Čechů, Trumpovi dvanáct. Oba politici jsou v českém veřejném prostoru vnímáni jako destabilizující síly – Putin kvůli válce na Ukrajině, Trump kvůli své nepředvídatelnosti a ambivalentnímu postoji k evropské bezpečnosti.

Čínský prezident Si Ťin-pching má ještě nižší důvěru – pouhých sedm procent. Nedůvěra k němu je ale „jen“ 53procentní, protože třetina Čechů ho prostě nezná. Někteří zahraniční politici vykazují relativně vysokou míru neznámosti. Nejvyšší byla u rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena – 62 procent.

Geopolitický kompas

Průzkum CVVM odhaluje nejen sympatie a antipatie, ale i to, jak Češi čtou současný svět. Vysoká důvěra k Macronovi a Zelenskému, kombinovaná s masivní nedůvěrou k Putinovi a Trumpovi, naznačuje, že většina české veřejnosti stojí pevně na straně proevropské a proukrajinské orientace. Zároveň ale ukazuje, že tato orientace není univerzální – existuje menšinový, ale hlasitý proud, který vnímá svět jinak.

Otázkou zůstává, jak dlouho vydrží Macronova pozice osamělého favorita. A jestli se Donald Trump dokáže z českého pohledu rehabilitovat – nebo jestli jeho druhé funkční období jen prohloubí propast mezi ním a evropskou veřejností.

Zdroj info: ČTK

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?