Aktuálně:

Rusko na hraně: Když se válečná mašinérie zadrhává

17.02.2026, Autor: Josef Neštický

3 votes, average: 5,00 out of 53 votes, average: 5,00 out of 53 votes, average: 5,00 out of 53 votes, average: 5,00 out of 53 votes, average: 5,00 out of 5
Rusko na hraně: Když se válečná mašinérie zadrhává

Zatímco Kreml stále mluví o „speciální vojenské operaci“ a neochvějné síle Ruska, čísla vypovídají jiný příběh. Jürgen Hardt, dlouholetý zahraničněpolitický expert CDU/CSU, to formuloval jasně: „Situace Ruska je kritičtější, než by nám někteří chtěli namluvit.“ Ruská ekonomika se potácí. Válka žere zdroje jako šílená. A mezinárodní izolace? Ta se jen prohlubuje. Pojďme se podívat, co se skutečně děje za fasádou kremelské propagandy.

Krvavá matematika vyčerpání

Putin zahájil páté prezidentské období v květnu 2024 s rétorikou síly a neochvějnosti. Realita vypadá jinak. Podle odhadů západních zpravodajských služeb utrpělo Rusko od začátku invaze stovky tisíc ztrát – padlých i zraněných. Územní zisky? Minimální, zaplacené krví a železem. To není bilance úspěšného tažení.

Oproti tomu ukrajinská armáda dokázala v některých oblastech získat zpět strategické pozice. Technologická válka má své zákonitosti – a Rusko v ní ztrácí náskok. Když Ukrajinci zablokují přístup ruských sil k moderním komunikačním systémům, získají převahu v oblasti dronů. A drony dnes rozhodují bitvy.

Ekonomika na válečné dráze

Ruská ekonomika v roce 2024 ještě rostla slušným tempem, ale pak přišlo zpomalení. Přechod na válečnou ekonomiku má své limity. Můžete přesměrovat zdroje, mobilizovat výrobu, tlačit na pedál – ale jen do chvíle, než dojde palivo. Ekonomové hovoří o přechodu z mobilizační do vyčerpávací fáze. Válka nemůže pokračovat donekonečna, alespoň ne v současné intenzitě.

Inflace roste, reálné příjmy klesají a ropné výnosy – tradiční záchranný kruh ruského rozpočtu – kolísají podle mezinárodních sankcí a cenových stropů. Kreml může ještě nějakou dobu udržovat iluzi stability, ale čísla jsou neúprosná.

Ženevská jednání a iluze kompromisu

Před dalším kolem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Ženevě se objevily signály, že i „otázky území“ by mohly být na stole. Hardt však varuje před iluzemi. Pokud by Ukrajina přistoupila na ztrátu území, která Rusko za čtyři roky nedokázalo dobýt, bylo by to znamení slabosti. A Putin by to špatně interpretoval – jako pozvánku k dalšímu útoku po krátké přestávce.

„Věřím, že i Putin jednou dojde k bodu, kdy bude muset férově vyjednávat,“ říká Hardt. „Ale k tomu bodu jsme ještě nedospěli.“ Přinejmenším ne dokud Kreml věří, že může vydržet déle než Západ.

Co to znamená pro nás

Ruská krize se nás týká přímo. Oficiální strategické dokumenty označují Rusko za přímou hrozbu naší bezpečnosti. Vztahy jsou na bodu mrazu a zůstanou tam, dokud bude pokračovat agrese vůči Ukrajině. Zároveň platí: čím slabší je Rusko, tím menší je jeho schopnost destabilizovat region.

Hardt má pravdu – Rusko je vojensky, ekonomicky i politicky v kritičtější situaci, než by si Kreml přál připustit. Jak dlouho ještě může Putin udržovat iluzi síly? A co se stane, až se ta iluze rozpadne?

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.