Aktuálně:

Evropa má pět let. Pak ji velmoci rozdrtí, varuje Macron

11.02.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropa má pět let. Pak ji velmoci rozdrtí, varuje Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron znovu varuje před geopolitickým zmarem starého kontinentu. Tentokrát ale nejde o obvyklou diplomatickou rétoriku – jde o otevřené přiznání, že Evropa se buď probudí, nebo skončí.

Grónský moment jako budíček

„Grönland-Moment“ – tak Macron označil okamžik, kdy si Evropané uvědomili, že jejich bezpečnost visí na vlásku. Narážka na americké ambice vůči dánskému ostrovu není náhodná. Ukazuje, jak křehká je transatlantická solidarita v době, kdy Washington sleduje vlastní zájmy bez ohledu na tradiční spojenectví.

„Každý den, každý týden přijdou nové hrozby,“ varuje Macron. Nestabilní americká politika a obchodní konflikty s Čínou vytvářejí prostředí, kde se Evropa ocitá v roli diváka, nikoli hráče.

Francouzský prezident mluví o zbabělé úlevě, která nastupuje po každém dočasném uklidnění napětí. Přesně tohle je problém: Evropa reaguje na krize, místo aby je předvídala a formovala.

Pět let do zapomnění?

„Jestliže nic neuděláme, Evropa bude za pět let smetena,“ říká Macron bez obalu. Není to jen rétorika – je to odhad vycházející ze současných trendů. Evropa investuje výrazně méně než Čína nebo Spojené státy do klíčových technologií, od umělé inteligence po kvantové počítače. Oproti loňsku se situace nezlepšila, spíš naopak.

Macron navrhuje tři věci: chránit evropský průmysl, zjednodušit regulace a investovat obrovské peníze – přes eurobondy. „Když dvě velmoci, kterým čelíme, přestanou dodržovat pravidla Světové obchodní organizace, musíme se bránit,“ argumentuje prezident. Jinak zmizíme z trhu.

Konkrétně? Preferenci evropských produktů ve veřejných zakázkách – například ochranu evropské oceli. V úterý navštívil závod ArcelorMittal v Dunkerque, aby svá slova podpořil činy.

Německo-francouzský tandem je nezbytný

Macron oceňuje zlepšení vztahů s Berlínem během posledního roku. „S kancléřem Merzem si neustále voláme,“ říká. Přesto dodává: „Německo-francouzský tandem je nezbytný, ale sám o sobě nestačí.“

Zajímavé je, že Macron nekritizuje italsko-německý summit zaměřený na růst. Žádná žárlivost, čistý pragmatismus. Pokud jde o projekt společného stíhacího letounu FCAS, Macron odmítá spekulace o jeho konci. „FCAS je letoun budoucnosti. Potřebujeme ho,“ prohlašuje. S Merzem sice o projektu diskutovali, ale podle Macrona nejde o ukončení projektu, nýbrž o hledání cesty vpřed.

Dialog s Ruskem – bez Washingtonu

Macron také otevírá citlivou otázku: Evropa musí obnovit dialog s Moskvou, ale ne prostřednictvím Spojených států. „Diskuse nesmí být delegována na jiné,“ zdůrazňuje s odkazem na americké jednání o budoucnosti Ukrajiny. Jde o odvážný postoj – Evropa by měla mluvit s Ruskem přímo, organizovaně, ale bez přílišného množství hlasů. Macron tím naznačuje, že Washington není spolehlivým prostředníkem evropských zájmů.

Co z toho plyne?

Macron tohle říká už dlouho – pořád tlačí na strategickou autonomii EU. Tentokrát ale zní naléhavěji. Možná proto, že geopolitická realita mu dává za pravdu rychleji, než by si přál. Probudí se Evropa včas, nebo bude za pět let skutečně jen poznámkou pod čarou v učebnicích dějepisu?

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.