Aktuálně:

Tchaj-wan jako červená linie: Si varoval Trumpa před zbrojními dodávkami

06.02.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Tchaj-wan jako červená linie: Si varoval Trumpa před zbrojními dodávkami

Lednový telefonát mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem zněl zdvořile. Přesto v něm zazněla slova, která nelze přeslechnout. Si označil Tchaj-wan za „nejdůležitější otázku“ ve vztazích obou zemí a vyzval amerického prezidenta k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na ostrov. Diplomaticky řečeno: tady začíná červená linie.

Rekordní zbrojní balíček

V prosinci 2024 schválila Trumpova administrativa prodej zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 11,1 miliardy dolarů – jeden z největších balíčků v historii. Zahrnuje 82 raketometů HIMARS, 60 samohybných houfnic, 420 střel dlouhého doletu ATACMS, bezpilotní letouny i vojenský software. Peking reagoval ostře: takové kroky podle něj „urychlují nebezpečnou situaci v Tchajwanské úžině“.

Z čínského pohledu jde o jasnou podporu „tchajwanské nezávislosti“, což Si považuje za nepřijatelné. Tchaj-wan je podle Pekingu „čínské území“ a Čína „musí chránit svou suverenitu a územní celistvost“. Že Spojené státy mají formální vztahy s Pekingem, nikoli s Tchaj-pejí, na tom nic nemění – Washington zůstává hlavním dodavatelem zbraní ostrovu, který si Čína nárokuje jako svůj.

Chůze po laně

Trump telefonát označil za „dlouhý a důkladný“. Podle něj oba lídři diskutovali nejen o Tchaj-wanu, ale i o válce na Ukrajině, situaci v Íránu a nákupu amerického plynu a sójových bobů Čínou. Peking údajně zvažuje navýšení dovozu sóji z 12 na 20 milionů tun. „Vztah s Čínou a můj osobní vztah s prezidentem Sim je mimořádně dobrý,“ napsal Trump na Truth Social.

Pod povrchem zdvořilostí se však skrývá napětí. Spojené státy od roku 1979 uznávají vládu v Pekingu jako jedinou legitimní vládu Číny, zároveň však na základě zákona o vztazích s Tchaj-wanem z téhož roku dodávají ostrovu zbraně „obranného charakteru“. Jde o diplomatickou chůzi po laně, která funguje už desítky let – dokud jedna ze stran nezačne tlačit příliš silně.

Křehké status quo

Čína dlouhodobě slibuje „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem a nevylučuje použití síly. Koncem prosince 2024 uspořádala dvoudenní vojenské cvičení v okolí ostrova – jasné varování. Tchajwanský prezident Laj Čching-te po Trumpově telefonátu s Sim reagoval pozitivně na pokračující spolupráci s USA, ačkoli jeho vyjádření bylo diplomaticky zdrženlivé.

Spojené státy se zaměřují na posilování tchajwanské asymetrické obrany – tedy systémů, které by ostrov dokázaly bránit i proti přesile. Problém je, že dodávky již nasmlouvaných zbraní se opožďují a očekává se, že v roce 2026 dorazí zbraně v hodnotě přes 20 miliard dolarů z dříve schválených balíčků.

Varování čínského prezidenta není jen rétorické gesto. Je to připomínka, že Tchaj-wan zůstává tou nejcitlivější otázkou mezi Washingtonem a Pekingem. Každá další dodávka zbraní posouvá obě strany blíž k okamžiku, kdy bude muset někdo ustoupit – nebo riskovat konflikt, který si nikdo nepřeje. 

Zdroj info: BBC News

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.