Aktuálně:

Socialističtí europoslanci chtějí vrátit rozpočet EU do starých kolejí

06.02.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Socialističtí europoslanci chtějí vrátit rozpočet EU do starých kolejí

Von der Leyenová si loni myslela, že má skvělý nápad: zjednodušit unijní rozpočet sloučením 52 programů do šestnácti. Elegantní úklid, méně byrokracie, víc přehlednosti. Jenže politická realita má svá pravidla a socialisté v Evropském parlamentu teď tlačí na to, aby se alespoň šest klíčových programů vrátilo zpátky. Včetně jejich samostatného financování.

Když se zjednodušení nevyplatí

Komise navrhla rozpočet v objemu téměř 2 biliony eur pro období 2028–2034. Hlavní změna? Zemědělské a regionální dotace by se měly řídit takzvanými národními a regionálními partnerskými plány (NRPP). Poslanci frakce S&D v tom vidí problém – obávají se ztráty kontroly a transparentnosti. Proto podali pozměňovací návrhy, které by obnovily samostatné rozpočtové linie pro zdraví (EU4HEALTH), klima (LIFE), sociální politiku (ESF+), regionální rozvoj (ERDF), podporu nejchudších regionů (CF) a zemědělské dotace. Prostě chtějí zpátky to, co fungovalo. Místo experimentu s nejistým výsledkem dávají přednost osvědčenému systému.

Bydlení jako priorita

Socialisté zároveň prosazují, aby se dostupné bydlení stalo jednou z klíčových priorit nového rozpočtu. Konkrétně navrhují vyčlenit prostředky na bytovou výstavbu a další 4 miliardy eur na „sociální investice a dovednosti“ v rámci nového průmyslového superfondu.

Návrh Komise počítá s rozpočtem ve výši 1,26 % hrubého národního důchodu EU. Zelení jdou ještě dál – požadují 1,5 % HND s důrazem na výzkum, inovace a program Erasmus. Oproti loňsku, kdy parlament schválil rozpočet na rok 2026 ve výši 192,8 miliardy eur, jde každopádně o výrazně ambicióznější plán.

Kompromis, který nikoho neuspokojil

Když se poslanci poprvé vzbouřili proti nové struktuře rozpočtu, von der Leyenová v listopadu nabídla kompromis. Lidovci to oslavovali jako úspěch, socialisté to odmítli jako „kosmetickou úpravu“. Teď jdou ještě dál a požadují návrat k osvědčenému modelu.

Debata o rozpočtu EU není jen technickou záležitostí – je to souboj vizí. Na jedné straně stojí snaha o zjednodušení a flexibilitu, na druhé obava ze ztráty kontroly. Přinejmenším v případě sociálních a regionálních programů se zdá, že poslanci dávají přednost jistotě před experimentem.

Poker teprve začíná

Rozpočtový výbor Evropského parlamentu začal o pozměňovacích návrzích jednat začátkem února 2026. Pokud projdou, stanou se součástí společného postoje parlamentu. Pak začne skutečný poker – vyjednávání s členskými státy, které tradičně tlačí na úspory.

Nakonec to stejně dopadne kompromisem mezi ambicemi parlamentu a realismem Rady. Ustoupí Komise od své vize zjednodušení a socialistům se tak podaří prosadit návrat k osvědčenému systému? A hlavně – bude mít Evropa dost peněz na to, co slibuje? Odpověď poznáme nejdřív za pár měsíců. Ale jedno je jisté: von der Leyenová si svůj „elegantní úklid“ představovala jinak.

Zdroj info: Euractiv.com

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.