Geopolitické otřesy posledních let zanechaly na Evropanech viditelnou stopu. Podle nejnovějšího průzkumu více než polovina z nich (52 procent) vidí budoucnost světa pesimisticky. Paradoxně ale platí, že tři ze čtyř Evropanů zůstávají optimističtí, pokud jde o jejich vlastní život a rodinu. Svět se hroutí, ale my si poradíme – tak by se dal shrnout tento rozpor.
Strach z toho, co je za humny
Průzkum, který provedla agentura Verian ve všech 27 členských státech EU formou osobních rozhovorů s více než 26 tisíci respondenty, odhaluje zajímavou mapu obav. Evropané se nejvíc bojí konfliktů poblíž hranic Unie (72 procent), terorismu (67 procent) a kybernetických útoků z mimoevropských zemí (66 procent). Stejně znepokojivě vnímají častější přírodní katastrofy v důsledku změny klimatu a nekontrolovanou migraci (oba 65 procent).
Česká republika v tomto ohledu vykazuje mírně optimističtější nálady. Zatímco budoucnost světa vidí pesimisticky 39 procent Čechů (oproti unijním 52 procentům), celkově se tuzemští respondenti drží nad evropským průměrem v osobním optimismu. Není to překvapivé – Češi mají historicky zakódovanou schopnost věřit, že „nás to mine“, i když se kolem děje cokoli.
Dezinformace jako nová hrozba
Vedle tradičních bezpečnostních rizik se do popředí dostávají obavy spojené s komunikací a informacemi. Dezinformace znepokojují 69 procent Evropanů, nenávistné projevy 68 procent, stejně jako falešný obsah vytvářený umělou inteligencí. Nedostatečná ochrana osobních údajů a ohrožení svobody projevu se pohybují na podobné úrovni (67–68 procent).
Válka se dnes nevede jen tanky a raketami, ale i algoritmy a fake news. A ochrana před nimi je stejně důležitá jako ochrana hranic – to si Evropané zjevně uvědomují.
Volání po silnější Unii
Přinejmenším v jednom bodě panuje mezi občany EU shoda: chtějí, aby Unie jednala rázněji a jednotněji. Celých 89 procent respondentů si přeje větší sjednocení členských států, 73 procent souhlasí s tím, že EU potřebuje více prostředků k čelení globálním výzvám. A 66 procent očekává, že se Unie aktivněji podílí na jejich ochraně.
„Geopolitické napětí ovlivňuje každodenní pocit bezpečí Evropanů. Občané očekávají, že je Evropská unie bude chránit, že bude připravena a že bude jednat společně,“ komentovala výsledky předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Dodala, že „Evropa je náš nejsilnější štít“ – což je silné prohlášení v době, kdy se Evropa teprve učí myslet v kategoriích obrany a strategické autonomie.
Optimismus navzdory všemu
Evropané jsou rozpolcení. Na jedné straně vidí svět plný hrozeb, na druhé straně si věří, že jejich vlastní životy budou v pořádku. Tento paradox může být zdrojem síly – pokud se podaří přetavit osobní odhodlání v kolektivní akci. Nebo může být zdrojem pasivity – pokud si každý bude myslet, že problémy se týkají jen těch druhých.
Unie má nyní příležitost ukázat, že dokáže být tím štítem, o kterém mluví Metsolaová. Bude k tomu potřebovat nejen více peněz a pravomocí, ale především důvěru občanů, že jejich obavy bere vážně. A že je schopna jednat nejen jednotně, ale i efektivně.
Zdroj info: ČTK
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
