Aktuálně:

Brusel versus Peking: Když kybernetická bezpečnost narazí na obchodní zájmy

22.01.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Brusel versus Peking: Když kybernetická bezpečnost narazí na obchodní zájmy

Evropská unie se rozhodla zpřísnit pravidla pro dodavatele technologií v kritické infrastruktuře. Čína na to reagovala ostře – mluví o protekcionismu a hrozí odvetou. Jde o legitimní ochranu před kybernetickými hrozbami, nebo jen o další kapitolu obchodní války mezi Západem a Východem?

Když bezpečnost narazí na byznys

Evropská komise v úterý představila revizi Zákona o kybernetické bezpečnosti. Cíl? Omezit přístup vysoce rizikových dodavatelů do citlivých oblastí – od energetiky přes zdravotnictví až po dopravu. Legislativa sice nejmenuje konkrétní země ani firmy, ale hlavním terčem jsou čínští giganti Huawei a ZTE.

Reakce z Pekingu přišla bleskově. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun označil návrh za „zjevný protekcionismus“ a varoval, že Čína „přijme nezbytná opatření k ochraně legitimních práv čínských podniků“. Kde jsou ty faktické důkazy o riziku?

Brusel tentokrát nehraje hru na diplomatické ohledy. „Nemůžeme být nadále naivní,“ reagoval mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. Podle něj EU příliš dlouho tolerovala vysoce rizikové dodavatele ve strategických sektorech. Teď se to má změnit – na základě „důkladných posouzení rizik“ v koordinaci s členskými státy.

Co je vlastně v sázce?

Evropská unie se snaží snížit kritickou závislost na čínských technologiích a posílit vlastní digitální suverenitu. Kybernetické útoky na nemocnice, dopravní systémy nebo energetickou infrastrukturu už dávno nejsou science fiction – jsou každodenní realitou. Řada z nich je spojována právě s aktéry napojenými na čínskou vládu.

Huawei v reakci tvrdí, že blokování dodavatelů na základě jejich původu porušuje základní právní principy EU – spravedlnost, nediskriminaci a proporcionalitu. Firma si navíc „vyhrazuje všechna práva k ochraně svých legitimních zájmů“. ZTE se k věci zatím nevyjádřilo.

Evropští telekomunikační operátoři mezitím varují před miliardovými náklady, pokud by se zákaz Huawei a ZTE stal povinným napříč celou Unií. Čínská strana zase tvrdí, že dosavadní restrikce už způsobily „obrovské ekonomické ztráty“ v Evropě.

A co Česko?

Pro Českou republiku má tento spor přímý dopad. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost už dříve vydal varování před používáním technologií Huawei a ZTE. Česko tak patří mezi země, které rizika spojená s čínskými dodavateli berou vážně – a nová unijní legislativa by mohla posílit jeho pozici.

Peking má pravdu v tom, že tvrdé důkazy o bezpečnostních rizicích bývají často utajené nebo nepřímé. V kybernetickém prostoru ovšem platí, že když už máte důkaz, je často pozdě.

Evropa se rozhodla hrát na jistotu. Čína to vnímá jako útok na své firmy. A my? Sledujeme, jak se technologická studená válka přesouvá z obchodních jednacích stolů přímo do našich sítí.

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.