Když se v ulicích íránských měst začaly ozývat výstřely a počet mrtvých demonstrantů přesáhl dvě stovky, Evropská unie konečně přestala jen „monitorovat situaci“. Kaja Kallas, hlavní diplomatka EU, oznámila, že připravuje návrh na další sankce proti Teheránu. Dokáže Brusel ještě něco změnit v zemi, která se už teď hroutí pod tíhou ekonomické krize a mezinárodní izolace?
Když inflace přeroste v revoluci
Protesty v Íránu vypukly koncem prosince 2025 kvůli prudce rostoucí inflaci a kolapsu národní měny riálu. Co začalo jako sociální vzpoura proti ekonomické bídě, rychle přerostlo v požadavek na konec duchovní vlády ajatolláha Alího Chameneího. Režim odpověděl způsobem, který zná nejlépe – brutální represí.
Organizace Iran Human Rights se sídlem v Oslu uvádí téměř 200 mrtvých, jiné skupiny hovoří o více než 500 obětech. Íránská státní média mezitím svalují vinu na „teroristické agenty“ a vnější nepřátele. O vlastní odpovědnosti za krveprolití? Ani slovo.
Kallas nešetřila slovy: „Jsem připravena navrhnout další sankce v reakci na brutální potlačení protestujících režimem.“ Dodala, že režim má „historii drcení protestů“ a občané „riskují vše, aby byli vyslyšeni“. Jde o dosud nejostřejší reakci evropského představitele. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen šla ještě dál – otevřeně podpořila demonstranty a odsoudila násilí režimu. Šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsola napsala na síti X, že „Evropa musí pochopit svou povinnost jednat“.
Sankce a sankce. A co dál?
Írán už teď čelí rozsáhlým sankcím EU – kvůli porušování lidských práv, jadernému programu i podpoře ruské války na Ukrajině. Koncem září 2025 navíc došlo k obnovení širokého spektra sankcí OSN, které se zaměřují na klíčové sektory íránské ekonomiky: zbrojní průmysl, jaderný a balistický program, finance a energetiku. Ekonomika je na pokraji kolapsu, společnost zmítána nepokoji, internet je pravidelně vypínán.
Přesto Brusel vytahuje další sankční kartu. Jenže co může ještě přidat k už tak drtivému balíku opatření? Írán má bohaté zkušenosti s přežíváním pod tlakem. Teherán obnovení sankcí odsoudil jako „nezákonný útok“ a spoléhá na podporu Ruska a Číny, které se proti dalším omezením staví.
Okno se zavírá
Německý kancléř Friedrich Merz vydal v pátek společné prohlášení s britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Jsme hluboce znepokojeni zprávami o násilí íránských bezpečnostních sil a důrazně odsuzujeme zabíjení protestujících“. Slova odsouzení jsou silná, ale co následuje po nich?
Odborníci varují, že „okno pro diplomatické řešení se rychle zavírá“. Írán se nachází v kritickém bodě – pokročilý jaderný program, obnovené mezinárodní sankce, hluboká ekonomická krize a rozsáhlé protesty vytvářejí výbušnou směs. Izrael už dal najevo, že je připraven použít vojenskou sílu. Spojené státy a EU tlačí na tvrdou linii.
Zatímco Brusel připravuje další sankce, v ulicích íránských měst umírají lidé, kteří chtějí jen „budoucnost podle vlastního výběru“. Kolik dalších sankcí bude potřeba, než se něco skutečně změní? A dokáží vůbec sankce zastavit krveprolití v zemi, kde má režim desetiletí zkušeností s přežíváním pod tlakem?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
