Stále více pojišťoven posuzuje při sjednávání životního pojištění klienty podle toho, zda kouří.
Většina z nich postihuje kuřáky rizikovou přirážkou, některé naopak dávají slevu nekuřákům. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími tuzemskými pojišťovnami.
„Štíhlí nekuřáci mají v Allianz pojistky o poznání levnější. Sleva činí až 28 procent. Zatímco kuřák s nadváhou zaplatí 808 korun měsíčně, nekuřáka s ideálním BMI (Body Mass Indexem) vyjde pojištění pouze na 596 korun,“ řekl ČTK mluvčí pojišťovny Václav Bálek. Česká podnikatelská pojišťovna při hodnocení zdravotního stavu přihlíží k řadě faktorů, jedním z nich je i kuřáctví. „Nelze ale paušálně odpovědět, o kolik bude mít ve výsledku kuřák pojištění dražší. Pravděpodobnost úrazu kuřáka zůstává stejná jako u člověka nekouřícího, ovšem u vážných nemocí se naopak riziko s množstvím vykouřených cigaret zvyšuje,“ upozornila mluvčí ČPP Renata Čapková.
Kooperativa má ve zdravotním dotazníku dotaz na to, zda je klient kuřák. „Je pro nás spíše informativní, protože i v případě, že klient odpoví kladně, tak automaticky rizika neomezujeme a ani nenavyšujeme pojistné. K omezení rizik přikročíme u kuřáků v případě, že jsou sledováni pro onemocnění například kardiovaskulárního systému, plic aj. Pak můžeme u daného rizika uplatnit rizikovou přirážku nebo výluky,“ vysvětlil mluvčí pojišťovny Milan Káňa. Také v České pojišťovně je kouření jeden z faktorů, které hrají roli v rámci posouzení celkového zdravotního stavu, stejně jako BMI index. Tyto faktory pak mohou přispět k tomu, že má klient na pojištění přirážku. Ta se může pohybovat na úrovni od 50 procent, uvedla mluvčí ČP Ivana Buriánková.
Některé pojišťovny sledují i příbuzné klienta. „Pokud je zachycen výskyt takových onemocnění u blízkých kuřáka, ten musí počítat s příplatkem podle četnosti, případně s výlukou na příslušné choroby. Přirážka se pohybuje v průměru v nízkých desítkách procent. To záleží na závažnosti nemocí, četnosti nebo věku,“ sdělila mluvčí pojišťovny UNIQA Eva Svobodová.
Podle průzkumu Státního zdravotnického ústavu trvale kouří 29 procent populace, nejvíce kouří mládež od 15 do 24 let. Nejčastějšími souvisejícími diagnózami jsou nemoci srdce a cév, nádorová onemocnění a nemoci spojené s dýchacím ústrojím. „Kvůli aktivnímu kouření ročně umírá osmnáct tisíc lidí,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Dalších patnáct set až tři tisíce lidí umírá následkem kouření pasivního. Řada kuřáků před pojišťovnou svůj zlozvyk tají. V případě chorob prokazatelně spojených s užíváním nikotinu může pojišťovna odmítnout pojistné plnění. Mezi klienty pojišťoven bývá v porovnání s všeobecnou statistikou kuřáků výrazně méně. To může být na jednu stranu způsobeno tím, že více dbají na prevenci chorob a péči o své zdraví, ale na druhou stranu může jít o nepravdivé údaje v dotaznících.
„Řídíme se informací od klienta, který nám při sjednávání pojistného návrhu uvádí, zda kouří, případně jaké množství cigaret. Pokud však obdržíme lékařskou zprávu, ve které je uveden odlišný údaj, než uvedl klient do návrhu, pracujeme s údajem od lékaře,“ upozornila Tereza Kůželová z pojišťovny MetLife. V případě kryté diagnózy se s nárokem na pojistné plnění dokládají vždy posudky a lékařská dokumentace pacienta, takže se na kouření přijde. To může mít za následek krácení plnění, a v extrémních případech také odmítnutí plnění pojišťovny, podotkla Svobodová.
ČTK