Aktuálně:

Když diktátoři píší milostné dopisy: Kim slibuje Putinovi věrnost navěky

10.01.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Když diktátoři píší milostné dopisy: Kim slibuje Putinovi věrnost navěky

Severokórejský vůdce Kim Čong-un poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi list, který by mohl konkurovat nejvroucnějším projevům oddanosti. „Budu bezvýhradně respektovat a bezvýhradně podporovat všechny vaše politiky a rozhodnutí,“ napsal Kim a dodal, že tato volba bude „trvalá a nezměnitelná“. Ruského prezidenta označil za svého „nejdražšího přítele“. Jenže za touto rétorikou stojí tvrdá geopolitická kalkulace – a tisíce severokorejských vojáků na ukrajinské frontě.

Partnerství zpečetěné krví a municí

Vztah mezi Pchjongjangem a Moskvou nabral na intenzitě po červnovém setkání obou lídrů v roce 2024, kdy podepsali smlouvu o „komplexním strategickém partnerství“. Smlouva pokrývá vzájemnou vojenskou pomoc v případě napadení, spolupráci v jaderné energetice, výzkum vesmíru i energetickou bezpečnost.

V praxi to vypadá tak, že Severní Korea vyslala do Ruska přibližně 15 tisíc vojáků. K tomu dodala dělostřeleckou munici a raketové systémy – od srpna 2023 do března 2025 to bylo přes 15 800 kontejnerů. Rusko na oplátku poskytuje Pchjongjangu finanční pomoc, vojenské technologie, potraviny a energii. Kim posílá Putinovi lidi a zbraně, Putin posílá Kimovi peníze a know-how.

Geopolitická romance s praktickým podtextem

Kimův list působí jako projev bezmezné loajality, ale ve skutečnosti jde o chladnou transakci. Severní Korea získává to, co zoufale potřebuje – technologie, zdroje a mezinárodní relevanci. Rusko zase dostává munici a vojáky v době, kdy jeho vlastní zásoby docházejí a mobilizace je politicky citlivá.

Přinejmenším z hlediska Pchjongjangu jde o výhodný obchod. Severokorejský režim se po desetiletích izolace dostal do pozice, kdy může diktovat podmínky. A Putin, uvězněný ve válce na Ukrajině, nemá moc na výběr. Vztahy mezi oběma zeměmi tak dosáhly bezprecedentní úrovně – což je diplomatický eufemismus pro situaci, kdy se dva mezinárodní pariové potřebují víc než kdy předtím.

Co z toho plyne?

Prohlubující se vojenská spolupráce mezi Severní Koreou a Ruskem ukazuje, jak se autoritářské režimy dokážou vzájemně podpořit, když je tlačí mezinárodní sankce a izolace. A také to, že válka na Ukrajině má globální rozměr – od severokorejských vojáků v Kurské oblasti až po kontejnery s municí mířící z Evropy.

Kimův slib věrnosti Putinovi „navždy“ možná zní pateticky. Ale v reálném světě diktátorů platí jiná pravidla než v milostných románech. Jak dlouho vydrží partnerství, které drží pohromadě hlavně proto, že oba partneři nemají kam jinam jít?

Zdroj info: Teraz.sk

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.