Každý pátý Čech má tetování. Někdo malý symbol na zápěstí, jiný celý rukáv. Málokdo ale tuší, že inkoust pod kůží nemusí zůstat jen nevinnou dekorací. Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd se podíleli na mezinárodním výzkumu, který přináší překvapivé zjištění: tetovací pigmenty mohou dlouhodobě ovlivňovat imunitní systém a dokonce snižovat účinnost některých vakcín.
Cesta inkoustu tělem: Z kůže do lymfatických uzlin
Když tetovací jehla propichuje kůži, pigment se neusadí jen v místě vpichu. Během několika hodin začíná putovat lymfatickými cévami a ve velkém množství se hromadí v lymfatických uzlinách – tedy v místech, kde sídlí klíčové složky našeho imunitního systému.
Výzkum se zaměřil na tři nejpoužívanější barvy: černou, červenou a zelenou. Zjištění? Imunitní buňky zvané makrofágy, které běžně odklízejí bakterie, viry či toxiny, pigment sice pohltí, ale nedokážou ho rozložit. „To vede k jejich poškození a buněčné smrti, nejvýrazněji u černých a červených inkoustů,“ vysvětluje mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
Tělo se snaží zbavit cizorodé látky, ale místo toho si ji trvale ponechává v imunitních buňkách. Pigment v lymfatických uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také v lidských vzorcích – a to i mnoho let po tetování.
Dvě fáze zánětu: Akutní a chronická
Tetování vyvolává zánětlivou reakci ve dvou fázích. Nejprve přichází akutní zánět, který vrcholí několik hodin po tetování a v prvních dnech postupně odeznívá. Následuje však dlouhodobější fáze, kdy zánětlivé procesy a aktivace imunitních buněk v mízních uzlinách přetrvávají nejméně dva měsíce.
„Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozorňuje Martin Palus z Biologického centra Akademie věd ČR.
Méně protilátek po očkování
Přinejmenším stejně zajímavá je otázka, zda tetování ovlivňuje účinnost vakcín. Studie na myších ukázala, že tetovaná zvířata vytvářela po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek než jejich netetovaní souputníci.
Důvod? Část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává cizorodé částice a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek. Jak to jeden z komentátorů výzkumu popsal: „Imunitní systém je zaměstnán hloupostí, což je tetovací látka, a je pak méně k dispozici na výrobu protilátek proti viru.“
Samozřejmě, výsledky z myších modelů nelze automaticky přenášet na lidi. Vědci sami zdůrazňují, že je zapotřebí dalšího výzkumu. Přesto jde o první solidní důkaz, že tetování může mít měřitelný dopad na fungování imunitního systému.
Co z toho plyne?
Výzkum vedený švýcarským Institutem pro výzkum v biomedicíně za účasti dvanácti mezinárodních skupin otevírá novou kapitolu v pohledu na tetování. Nejde o moralizování ani o strašení – jde o pochopení toho, co se děje v těle poté, co si necháte vpíchnout pod kůži permanentní barvu.
Možná by stálo za úvahu, zda si tetování nechat udělat těsně před plánovaným očkováním. Nebo zda lidé s rozsáhlými tetováními potřebují jiný přístup k vakcinaci. Zatím to nevíme. Ale víme, že tetování není jen estetická záležitost – je to také imunologický zásah s dlouhodobými důsledky.
Zdroj info: ČTK, Českobudějovické Biologické centrum Akademie věd
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
