Aktuálně:

Amerika schválila pomoc Ukrajině — ale Trump ji nechce platit

12.12.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Amerika schválila pomoc Ukrajině — ale Trump ji nechce platit

Kongres schválil peníze pro Ukrajinu. Trump ale říká, že Amerika na tom vydělává. Jak je to možné?

Sněmovna reprezentantů odhlasovala obranný rozpočet za 900 miliard dolarů. V něm je schovaných 400 milionů ročně pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Zákon prošel poměrem 312 ku 112 a teď míří do Senátu, kde se čeká podobná podpora. Jenže zatímco Kongres garantuje peníze, prezident tvrdí, že Amerika na Ukrajině vydělává.

Peníze zůstávají doma

Schválený zákon obnovuje program USAI (Ukraine Security Assistance Initiative), má háček — peníze zůstávají v Americe. Platí se americkým zbrojovkám, které pak dodávají zbraně. To je klíčový detail, který Trump rád zdůrazňuje.

„Víte, my na Ukrajině neutratíme ani dolar,“ prohlásil prezident den po hlasování. „Prodáváme zbraně NATO, NATO nám platí a pak je distribuuje, kam chce — většinou na Ukrajinu. Ale my neutratíme peníze.“

Trump to vidí jasně: Amerika není charita, je to obchod. A přestože zákon formálně zavazuje Pentagon k podpoře Kyjeva, prezident z toho dělá byznys. Oproti éře Joea Bidena, který využíval nástroj PDA k rychlým dodávkám ze skladů, Trump upřednostňuje prodeje přes NATO a mechanismus PURL.

Kongres mu nechce dát volnou ruku

Zákon ale není jen o penězích. Obsahuje pojistky proti tomu, aby Trump jednostranně neoslabil americkou přítomnost v Evropě. Pentagon nesmí snížit počet vojáků v Evropě pod 76 tisíc na dobu delší než 45 dní. A pokud by ministerstvo obrany chtělo omezit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, musí o tom informovat Kongres do 48 hodin.

Evropa musí doplácet

Částka 400 milionů dolarů ročně není zanedbatelná, ale ve srovnání s předchozími roky jde o propad. V roce 2022 a 2023 proudily do Ukrajiny miliardy — jen Biden podepsal v květnu 2022 zákon Lend-Lease, který zjednodušil dodávky zbraní. V roce 2025 však americká pomoc dramaticky klesla.

Evropa se snaží výpadek kompenzovat. Česká republika například poskytla Ukrajině od roku 2022 vojenskou pomoc v hodnotě 17,4 miliardy korun a podepsala s Kyjevem bilaterální bezpečnostní dohodu. Ale narážíme na limity — jak kapacitní, tak politické.

Trumpova strategie „prodávat, ne darovat“ může fungovat krátkodobě. Otázkou zůstává, zda NATO dokáže dlouhodobě nahradit americkou štědrost z éry Bidena. A zda vůbec chce.

Zvláštní situace

Je to paradox. Kongres schválil peníze, Trump říká, že je neutratí. Pentagon má pomáhat, prezident z toho dělá ziskový obchod. A Ukrajina? Dostane zbraně, pokud si je NATO koupí.

Zdroj info: The Kyiv Independent

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.