Americký Kongres se chystá schválit obranný zákon, který výrazně ztíží prezidentu Donaldu Trumpovi plánované stahování amerických vojáků z Evropy. Kompromisní verze National Defense Authorization Act (NDAA) pro fiskální rok 2026 obsahuje přísná omezení, která fakticky blokují redukci vojenské přítomnosti na kontinentu bez souhlasu zákonodárců.
Jde o vzácný případ, kdy republikánští i demokratičtí zákonodárci společně odmítají klíčový prvek Trumpovy zahraniční politiky.
Když se Kongres postaví prezidentovi
Zákon, který by mohl být schválen už tento týden, zakazuje Pentagonu snížit počet amerických vojáků v Evropě pod počet 76 000 na déle než 45 dní. Podmínka? Ministr obrany Pete Hegseth a velitel amerických sil v Evropě musí nejprve vysvětlit Kongresu, že takový krok je v zájmu národní bezpečnosti. Musí také doložit, že záměr konzultovali se spojenci v NATO a předložit analýzu dopadů.
V současnosti je v Evropě rozmístěno přibližně 80 000 amerických vojáků. Trumpova administrativa zvažovala stažení až 10 000 z nich. Nedávno už stáhla rotační brigádu z Rumunska. Pro republikánské předsedy obranných výborů – senátora Rogera Wickera a kongresmana Mikea Rogerse – to bylo příliš. Varovali, že redukce by byla pozvánkou k ruské agresi.
Podobná omezení zákon zavádí i pro Korejský poloostrov, kde nesmí počet amerických vojáků klesnout pod 28 500 bez obdobného procesu schvalování.
Rozpočet vyšší, než Trump chtěl
Kompromisní verze NDAA alokuje celkem 901 miliard dolarů na národní bezpečnost – o 8 miliard více, než požadovala Trumpova administrativa. Kongres má na vojenské výdaje prostě jiný názor než Bílý dům. Původně Senát navrhoval navýšení o 32 miliard, Sněmovna reprezentantů se ale držela Trumpova požadavku. Výsledná částka je kompromisem, který demokratický kongresman Adam Smith označil za „marker“ – ukazatel, který umožní dokončit legislativní proces.
Přinejmenším jde o zajímavý paradox: zatímco Trump ve své nové strategii národní bezpečnosti ostře kritizuje evropské spojence a naznačuje, že kontinent prožívá kulturní úpadek, Kongres mu de facto říká: s Evropou to tak rychle nevzdáváme.
Konec starých válečných zmocnění
Zákon také ruší dvě desetiletí staré autorizace vojenských operací na Blízkém východě. Zákon z roku 2002, který předcházel invazi do Iráku a autorizaci z roku 1991 pro válku v Zálivu. Jde o dílčí vítězství kritiků expanzivních prezidentských válečných pravomocí. Trump například v roce 2020 použil autorizaci z roku 2002 jako jedno z odůvodnění útoku, při němž byl zabit íránský generál Kásim Sulejmání.
Jenže autorizace z roku 2001, která stále legitimizuje většinu amerických protiteroristických operací po celém světě, zůstává nedotčena. Takže spíš než o revoluci jde o úklid ve skříni.
Co z toho plyne?
Kompromisní obranný zákon ukazuje, že i v polarizované americké politice existují témata, kde se obě strany dokáží shodnout. Ochrana americké vojenské přítomnosti v Evropě je evidentně jedno z nich. Pro evropské spojence, nervózní z Trumpovy rétoriky, jde o uklidňující zprávu. Pro Trumpa o další legislativní překážku v realizaci jeho vize „America First“.
Otázkou zůstává, jak dlouho vydrží tento konsenzus. A jestli Evropa mezitím najde odvahu vzít svou obranu opravdu do vlastních rukou – nebo bude spoléhat na to, že americký Kongres bude i nadále brzdit prezidentovy nápady.
Zdroj info: Politico
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
