Aktuálně:

Můžeme Putinovi vypnout software? Ano, ale není to tak jednoduché

05.12.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Můžeme Putinovi vypnout software? Ano, ale není to tak jednoduché

Představa, že by někdo v Bruselu nebo Washingtonu mohl stisknout tlačítko a Putinovi zhasnout obrazovku, zní lákavě. Realita je složitější – ale to neznamená, že by Západ neměl nástroje, jak Kreml technologicky sevřít. Má k tomu ale dost odvahy?

Když oligarchům nejede Mercedes

Pekka Toveri, bývalý šéf finského vojenského zpravodajství a dnes europoslanec, patří k těm, kdo nahlas říkají, co si mnozí myslí potichu: Západ by měl přestat jen reagovat a začít útočit. V debatách o kybernetické strategii vůči Rusku opakovaně zdůrazňuje, že technologická závislost Kremlu je jeho achillovou patou.

Rusko po desetiletí spoléhalo na západní software – od operačních systémů přes podnikové aplikace až po cloudové služby. Pirátství bylo běžnou praxí, nelegální licence normou. Přesná čísla neznáme, ale odhaduje se, že podíl neautorizovaného softwaru ve státní správě byl před invazí na Ukrajinu enormní. Dnes to vytváří bezpečnostní díry, které lze využít.

A pak jsou tu ty mercedesy. Některé luxusní vozy ruských oligarchů skutečně začaly zlobit – ne kvůli vzdálené deaktivaci, ale proto, že výrobci přestali poskytovat aktualizace a servis. Drobnost? Možná. Ale symbolická.

Sankce existují, ale mají zuby?

Od února 2022 Evropská unie i Spojené státy zavedly rozsáhlé sankce, které se dotýkají i oblasti softwaru a IT služeb. Zakázán je prodej klíčového podnikového softwaru ruské vládě a firmám, stejně jako poskytování aktualizací a technické podpory. Cílem je oslabit ruský vojensko-průmyslový komplex a vládní instituce.

Jenže – a tady přichází háček – sankce nejsou totéž co „vypínač na dálku“. Západní firmy nemohou jen tak vzdáleně deaktivovat software běžící na ruských serverech. Takový mechanismus by byl v rozporu se základními principy důvěry a spolehlivosti digitálního světa.

Co ale možné je: zastavit aktualizace, zablokovat přístup ke cloudovým službám, odmítnout technickou podporu. A právě to se děje. Rusko se snaží urychlit přechod na domácí software, ale proces je pomalý a naráží na překážky – vlastní technologická základna prostě není dost silná.

Ofenzivní kyberstrategie: odvaha chybí

Další bezpečnostní experti navrhují zajít ještě dál. Evropa by podle nich neměla pouze reagovat na ruské kyberútoky a sabotáže, ale začít také aktivně útočit. Některé státy už tento krok udělaly – například Dánsko a Česko povolují ofenzivní kybernetické operace. Veřejně se k nim však nepřiznávají, podobně jako se Rusko nepřiznává k sabotáži podmořských kabelů či železničních tratí

Právě v tom je síla: Kreml by věděl, kdo za útokem stojí, i když by to nebylo možné dokázat před soudem. Cílem by bylo trefit Rusko tam, kde to bolí – v peněženkách oligarchů, v zamrzlých aktivech v Belgii, v každodenním komfortu elity.

Nadále se sankce prohlubují a zaměřují se na obcházení zavedených opatření. Západní státy dávají najevo, že technologická izolace Ruska bude pokračovat. 

Má Západ dost odvahy přejít od defenzivní strategie k ofenzivní? Zatímco Kreml hraje hru bez pravidel, Evropa stále hledá, kde jsou červené čáry, které nechce překročit. Možná by stačilo začít u těch mercedesů.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.