Zatímco Donald Trump telefonuje s Vladimirem Putinem o hokejových zápasech a energetických partnerstvích, Evropská unie mu posílá jasný vzkaz: odpuštění za válečné zločiny není na stole. Michael McGrath, evropský komisař pro spravedlnost a demokracii nastavil červenou linii, kterou by případná mírová dohoda neměla překročit. „Nemyslím si, že historie bude laskavě posuzovat jakýkoli pokus o vymazání ruských zločinů na Ukrajině,“ prohlásil.
Když mír znamená amnestii
Trumpův tým minulý týden rozeslal návrh 28 bodového mírového plánu, který počítá s reintegrací Ruska do světové ekonomiky a návratem do G8. Dokument slibuje dlouhodobou ekonomickou spolupráci v oblasti energetiky, těžby vzácných kovů v Arktidě i umělé inteligence. Sankce by se měly rušit postupně. A podle původních verzí amerického návrhu měla přijít i „plná amnestie za činy spáchané během války“.
Přinejmenším pro Evropu je to nepřijatelné. McGrath varuje, že pokud by se Rusku dostalo beztrestnosti, „zaseli bychom semínka dalšího kola agrese a další invaze“. Odpuštění dnes by znamenalo válku zítra – a to si Evropa nemůže dovolit.
Trumpův přístup odráží jeho dlouhodobou strategii: rychlé dohody, pragmatické kompromisy, obchodní partnerství místo morálních principů. Pro amerického prezidenta je Putin potenciálním partnerem v energetice a geopolitice. Pro Evropu je válečným zločincem, který musí čelit spravedlnosti.
178 tisíc vyšetřování a jeden zatykač
Ukrajinské úřady od začátku války zahájily vyšetřování více než 178 000 údajných ruských zločinů. Komise OSN minulý měsíc konstatovala, že ruské úřady se dopustily zločinů proti lidskosti při útocích drony na civilisty a válečných zločinů násilného přesídlování obyvatel. Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykač na Putina za nezákonnou deportaci ukrajinských dětí – odhaduje se, že jich bylo uneseno přes 20 000.
Čísla jsou to ohromující. Ale ještě větší je propast mezi tím, co dokumentují vyšetřovatelé, a tím, co je Trump ochoten ignorovat. EU vyčlenila 10 milionů eur na zřízení zvláštního tribunálu pro zločiny agrese proti Ukrajině. Americký prezident zatím neprojevil zájem Putina stíhat. Naopak – o svém ruském protějšku mluví v pozitivních tónech a doufá v nové partnerství.
Evropa mezi spravedlností a pragmatismem
Ne všichni v Evropě chtějí na Moskvu tlačit stejně tvrdě. Maďarsko opakovaně blokuje nové sankce, zejména na ropu a plyn, na nichž je závislé. V Německu se objevily hlasy volající po zrušení sankcí na plynovod Nord Stream. Oproti loňsku, kdy byla evropská jednota silnější, se nyní ukazuje, že ekonomické zájmy mohou převážit nad principy.
Francie a pobaltské státy trvají na tvrdé linii. Berlín a Řím balancují mezi solidaritou s Ukrajinou a obavami z energetické krize. Brusel se snaží udržet alespoň zdání jednoty, ale trhliny jsou viditelné. A Trump to ví.
Pokud se Evropě nepodaří prosadit, že mír nesmí být postavený na zapomenutí, riskuje ztrátu důvěryhodnosti nejen vůči Ukrajině, ale i vůči vlastním občanům. McGrath to formuluje jasně: „Nemůžeme se vzdát práv obětí ruské agrese a potrestání ruských zločinů. Miliony životů byly zničeny.“
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
