Aktuálně:

Ostré spory Nového Zélandu a Cookových ostrovů kvůli Číně

02.12.2025, Autor: Vojtěch Benda

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ostré spory Nového Zélandu a Cookových ostrovů kvůli Číně

Cookovy ostrovy mají velmi specifický ústavní vztah k Novému Zélandu. Sice jsou na něm v mnoha ohledech závislé, ale současně mohou jednat samostatně. Loni v únoru této samostatnosti využily a podepsaly dohody s čínskou vládou, čímž velmi znepokojily tu novozélandskou. Doposud se nepodařilo obnovit předchozí důvěru obou ostrovních zemí.

Cookovy ostrovy jsou v mnoha ohledech samostatné a mohou tak provádět vlastní zahraniční politiku. Pouto s Novým Zélandem však zůstává velmi těsné. Všichni obyvatelé Cookových ostrovů jsou současně také občany Nového Zélandu a ten také zajišťuje jejich vojenskou bezpečnost. To je jeden z hlavních důvodů, proč byl Wellington znepokojen, když premiér Cookových ostrovů Mark Brown v únoru navázal spolupráci s Čínou, aniž by to předem konzultoval se svými novozélandskými protějšky. Tato spolupráce se má oficiálně týkat především průzkumu mořského dna za vědeckými účely a možností případné těžby surovin. 

Podle premiéra ostrovů Browna i jeho partnerů z Číny není součástí dohod nic, čeho by bylo třeba se obávat. Navíc nejde o vojenskou spolupráci. Nový Zéland je přesto ostražitý. Především proto, že je obtížné zabránit čínským průzkumným lodím, aby neprováděly také vojensky významná pozorování. Navíc za ztrátou důvěry Cookových ostrovů a Nového Zélandu je také to, že Wellington předem nebyl o této záležitosti vůbec informován a dokonce předem neznal znění dohody.

Rozpor mezi oběma ostrovními zeměmi nakonec vedl k tomu, že Nový Zéland přestal financovat vládu Cookových ostrovů, což letos na podzim potvrdil. Zastavil také finanční pomoc. Tím se zmrazená částka vyšplhala téměř na 30 milionů dolarů (asi 626 milionů korun). Vláda Nového Zélandu vyjádřila politování nad tímto krokem, ale má za to, že způsob financování jiné vlády závisí na vysoké míře vzájemné důvěry, která byla dohodami s Čínou narušena. Současně ale zatím nebyla zastavena podpora v konkrétních oblastech prostřednictvím novozélandských agentur a regionálních programů. Cookovy ostrovy tak stále dostávají značnou finanční podporu od Nového Zélandu. V tuto chvíli tak jde pouze o zmrazení přímého financování tamní vlády.

Cookovy ostrovy deklarovaly přátelství mezi oběma zeměmi a snahu obnovit dřívější důvěru obou vlád. Bohužel, sporná spolupráce mezi Cookovými ostrovy a Čínou stálé probíhá a stále existují obavy ohledně dvojího, tedy i vojenského využití čínských průzkumných lodí. Navíc Nový Zéland se sám obává o ztrátu důvěryhodnosti u spojenců, především o podporu USA v obraně proti čínským hrozbám.

Cookovy ostrovy nejsou jedinou zemí se kterou má Nový Zéland podobně nadstandartní spolupráci. V tomto měsíci došlo k setkání jeho zástupců s představiteli další ostrovní země Niue. Na setkání obě země potvrdily vzájemnou spolupráci a v reakci na problematické dohody Cookových ostrovů se zavázaly, že se nebudou zapojovat do žádných dohod, které by tuto spolupráci mohly ohrozit.

Zdroj: The Guardian, Global Times, 1news

Autor: Vojtěch Benda

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.