Aktuálně:

Indonésie odmítá „jedovatou pilulku“. Washington tlačí, Jakarta hledá jiné partnery

30.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Indonésie odmítá „jedovatou pilulku“. Washington tlačí, Jakarta hledá jiné partnery

Trump to prodával jako vítězství. Jakarta to viděla jinak. Když americký prezident v červenci uzavřel s Indonésií novou obchodní dohodu, Bílý dům mluvil o úspěchu. Padesát boeingů, energie za 15 miliard, zemědělské komodity za 4,5 miliardy – to všechno měla Indonésie nakoupit. Výměnou USA slíbily snížit hrozbu cel z 32 na 19 procent. Jenže teď přichází druhé kolo. A Jakarta říká dost.

Washington totiž chce do dohody vetkat takzvané „poison pill“ klauzule – jedovaté pilulky, které by Indonésii znemožnily uzavírat podobné dohody s třetími zeměmi, zejména s Čínou. Právě tady indonéská vláda staví barikádu.

Asymetrie s příchutí nátlaku

Nová obchodní dohoda stanovuje 19 – ti procentní clo na indonéské zboží dovážené do USA – zatímco americké produkty vstupují na indonéský trh s nulovým clem. Asymetrie, která by v jiné době vyvolala bouři odporu. Ale v éře Trumpovy celní politiky platí jiná pravidla. Jakarta raději přijala nevýhodné podmínky, než by riskovala ještě tvrdší sankce.

Indonésie do USA vyváží palmový olej, elektroniku, obuv, pneumatiky, přírodní kaučuk a mražené krevety. Spojené státy naopak dodávají ropný plyn, sójové boby a acyklické uhlovodíky. Podle údajů Observatory of Economic Complexity dosáhl celkový obchod mezi oběma zeměmi v roce 2023 úrovně 39,2 miliardy dolarů, přičemž USA evidovaly deficit přes 16 miliard. Právě tento deficit je trnem v oku Washingtonu – a důvodem, proč Trump tlačí na „vyrovnání“ prostřednictvím masivních indonéských nákupů.

Evropa jako pojistka

Zatímco s USA se Jakarta potýká s tvrdými podmínkami, v posledních měsících zrychlila jednání s Evropskou unií o Komplexní dohodě o hospodářském partnerství (CEPA). Agresivní celní politika USA donutila Indonésii – stejně jako další asijské ekonomiky – urychlit hledání alternativních obchodních partnerů. Brusel se ukázal jako ochotnější partner než Washington.

Dohoda, která vznikla pod hrozbou sankcí a obsahuje jednostranné závazky, těžko může být vnímána jako partnerství rovných. Spíše připomíná vztah, kde silnější diktuje podmínky slabšímu. Ekonom Arianto Patunru z Australské národní univerzity to vyjádřil jasně: „Indonésie se ocitla v pasti mezi geopolitickým tlakem a ekonomickou realitou.“

Jedovatá pilulka, kterou Jakarta nechce spolknout

„Poison pill“ klauzule by Indonésii fakticky znemožnily manévrovat mezi velkými hráči – USA a Čínou. V době, kdy se globální obchod fragmentuje do soupeřících bloků, by taková klauzule znamenala strategickou sebevraždu. Jakarta by se musela definitivně přiklonit k jednomu táboru, což by ji připravilo o flexibilitu a vyjednávací páky.

Přetahovaná teprve začíná. Washington má k dispozici celou škálu nástrojů – od dalších cel přes finanční sankce až po politický tlak. Jakarta má zase geografickou výhodu, rostoucí ekonomiku a alternativní partnery.

Éra, kdy USA mohly diktovat obchodní podmínky bez odporu, definitivně skončila. Asijské ekonomiky se totiž naučily diverzifikovat rizika. 

Zdroj info: Financial Times

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.