Aktuálně:

Brusel odložil zákaz odlesňování. Znovu

28.11.2025, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Brusel odložil zákaz odlesňování. Znovu

Evropský parlament ve středu schválil další roční odklad nařízení o odlesňování. Velké firmy tak budou muset dodržovat nová pravidla až od konce roku 2026, malé podniky dokonce až od poloviny roku 2027. Jde o druhou velkou revizi normy, která měla původně platit už loni. Pragmatický ústupek realitě, nebo kapitulace před lobbistickým tlakem? Záleží na tom, koho se zeptáte.

Nařízení o zamezení odlesňování vstoupilo v platnost už v červnu 2023 s jasným cílem: zajistit, aby produkty jako káva, kakao, palmový olej, sója, dobytek, dřevo nebo kaučuk dovážené do EU nepřispívaly k ničení lesů kdekoli na světě. Evropská unie je přitom druhým největším přispěvatelem ke globálnímu odlesňování hned po Číně.

Původně měla pravidla začít platit od konce roku 2024. Pak přišel první odklad na prosinec 2025. A nyní další posun – tentokrát s rozdělením podle velikosti firem. Velcí hráči dostanou čas do 30. prosince 2026, mikropodniky a malé firmy až do 30. června 2027.

Hlasování v europarlamentu dopadlo 402 hlasy pro, 250 proti. Podobně se už dříve postavila i Rada EU zastupující členské státy. Mezi kritiky nařízení patřila i Česká republika, která tlačila na odklad a omezení byrokracie.

Co se vlastně pokazilo

Problém nebyl v záměru, ale v provedení. Systém, který měl firmám umožnit podávat elektronická prohlášení o původu surovin, se ukázal jako nedostatečně funkční. Komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová v září přiznala, že technické zázemí prostě není připravené.

Následovala intenzivní jednání mezi jejím kabinetem a místopředsedkyní Evropské komise Teresou Riberaovou. Pak přišlo Německo s návrhem na další odklad – a členské státy ho podpořily. Evropský parlament nyní tento postoj potvrdil a otevřel cestu k přepracování celé normy.

Mezi ekologií a ekonomikou

Kritici nařízení – mezi nimi i čeští zástupci – hovoří o byrokratickém a špatně připraveném návrhu. Firmy dovážející, zpracovávající nebo vyvážející rizikové komodity argumentují, že potřebují víc času na přípravu a funkční IT systém.

Na druhé straně stojí environmentální organizace, které varují, že každý odklad znamená další hektary vykácených pralesů. Nařízení přitom nahrazuje a rozšiřuje předchozí legislativu z roku 2010, která se týkala pouze dřeva – nová verze pokrývá sedm klíčových komodit spojených s globálním odlesňováním.

Co to znamená pro praxi

Pro české firmy to je další rok na přípravu – a zároveň nejistotu ohledně finální podoby pravidel. Evropský parlament nyní zahájí jednání s členskými státy o konečné verzi normy, která musí být schválena a zveřejněna v Úředním věstníku EU ještě letos, aby roční odklad vůbec vstoupil v platnost.

Zatímco se v Bruselu dohadují o tom, jak přesně má ochrana lesů vypadat, firmy visí ve vzduchoprázdnu. Vědí, že nějaká pravidla přijdou, ale nevědí přesně jaká a kdy. Tlak na další úpravy bude pokračovat. Otázka je, jestli výsledkem bude funkční kompromis mezi ochranou přírody a ekonomickou realitou, nebo jen další kolo odkladů a výjimek.

A mezitím? Lesy dál mizí. Podle odhadů každý rok přijdeme o miliony hektarů tropických pralesů. Brusel možná potřebuje víc času na přípravu – jenže příroda čekat neumí.

Zdroj info: ČTK

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.