Aktuálně:

Schmarcz: S Babišovým střetem zájmu je to čím dál větší schíza… Ohrožuje totiž samotný Agrofert

27.11.2025, Autor: Martin Schmarcz

12 votes, average: 3,83 out of 512 votes, average: 3,83 out of 512 votes, average: 3,83 out of 512 votes, average: 3,83 out of 512 votes, average: 3,83 out of 5
Schmarcz: S Babišovým střetem zájmu je to čím dál větší schíza… Ohrožuje totiž samotný Agrofert

Kdo utrpí, pokud Andrej Babiš nevyřeší střet zájmů a i tak se stane premiérem? Jistě, tohle by znamenalo velký problém pro Českou republiku, pro naši pověst a zájmy v Evropské unii. Nicméně taková situace by velice tvrdě postihla samotný Agrofert. Bez dotací nepřežije a takto by na ně ztratil nárok. Jaké by to mělo důsledky? A má jeho majitel vůbec možnost odstranit problém jinak, než prodejem holdingu? Neboť pravidla EU jsou daleko tvrdší, než naše.

Předně je třeba konstatovat, že o tom, co se stane jak s Českem, tak s Agrofertem, rozhodují suverénně pouze dva muži: předseda ANO Andrej Babiš a prezident Petr Pavel. Ten první buď vyřeší či nevyřeší střet zájmů a ten druhý ho buď jmenuje či nejmenuje předsedou vlády. Podívejme se nyní na tu nejhorší možnost, tedy že problém trvá dál, ale majitel společnosti přesto usedá ve Strakově akademii. Netvrdím, že na ni dojde, nicméně proč rozebírat ty další dvě, když jsou obě v pohodě?

Představme si, že vítěz voleb nepřijde s ničím, co by smetlo střet zájmů ze stolu. Případně půjde o ryze formální řešení, které neuspěje v auditu Evropské komise. Ta už slíbila, že ho určitě provede, pokud bude Andrej Babiš jmenován premiérem. A co když to prezident udělá, aby se problém nevlekl další dlouhé měsíce? Tím bychom se dostanli tam, kde jsme byli po roce 2017. Ovšem s tím rozdílem, že tentokrát bude Brusel daleko ostražitější a tvrdší, právě kvůli oné špatné zkušenosti.

Mezitím Agrofert prohrává další spory o zastavení dotací. A pozor, jde o ty takzvaně nárokové, které dostávají všichni zemědělci na hektar. Přesto na ně dle soudu nemá holding patřící členu vlády nárok. Náš stát tak po něm vymáhá vrácení neoprávněně vyplacených miliard korun. Od Evropské komise rozhodně nelze čekat mírnější přístup, než od české justice. Prostě provede „finanční opravu“. Což znamená, že nám seškrtá fondy a bude na nás, jak tyto prostředky dostaneme ze společností potenciálního premiéra.

Tohle samozřejmě poškodí nás všechny. Jednoduše proto, že střet zájmů tak mocné osoby ohrozí čerpání peněz z rozpočtu Evropské unie. Ale ani samotný Agrofert nebude v pohodě. Přijde o miliardové podpory, zatímco jeho konkurenti je budou získávat dál, což brutálně poškodí pozici na trhu. A proč se vlastně zastaví penězovody, jež směřují ke všem v předem stanovení výši? Inu proto, že pravidla tohoto systému určuje vláda a na jejich konkrétním nastavení závisí i to, kolik dostane firma jejího předsedy.

Máme zde konkrétní příklad. Zatímco v řadě zemí EU existuje „strop“, takže nad určitou velikost pozemků už nedostanete nic, u nás tomu tak není, takže i mamutí zemědělské podniky dostávají peněz neomezeně. Minulý kabinet alespoň provedl změnu v tom, že se v poměru k velikosti farmy dává více těm nejmenším (platby na první hektary jsou vyšší). Agrofert tím přichází až o stovky milionů. Co kdyby to nová vláda chtěla změnit zpět? Naprosto učebnicový konflikt zájmů…

Toto je jeden z mnoha příkladů, jak i předpisy, které na první pohled vypadají neutrálně, mohou zvýhodnit společnost premiéra. Může také jí o podporu oborů jako chemie nebo zdravotnictví, kde má byznysové zájmy. Ostatně proto podnikatelé lobují za zdánlivě nepostřehnutelné změny zákonů, jež jim ale přinesou peníze. Zde je rozdíl v tom, že si netřeba nic zařizovat – jako vládce si to ve svůj prospěch můžete rozhodnout sám. Proto také na západ od nás není tolerováno, aby někdo řídil stát a sám z toho pak měl zisk.

Kdyby šlo pouze o Česko.možná by se našlo „řešení“. Třeba ve změně zákona o konfliktu zájmů. Ale jde o peníze EU a tam už mají s Babišem a Agrofertem zlé zkušenosti, čili to nepřichází v úvahu. Prodat prý nechce. Takže co? Dočasné zaparkování v nějakých fondech neprojde, protože pokud by se firma po uplynutí vládního mandátu vrátila původnímu majiteli (nebo rodině, blízkým, či známým), znamenalo by to mít v budoucnu prospěch z veřejných peněz. Což všechno unijní předpisy zakazují.

Mohlo by nám to být jedno. Přísně vzato, vlastnictví holdingu nebrání ve jmenování premiérem. „Jenom“ ona firma nesmí získávat veřejné prostředky. Avšak, jak řečeno, problém je v tom, že bez nich těžko přežije. Ostatně minule Agrofert také inkasoval miliardy, přestože trvat střet zájmů. Proto nakonec jde o naši věc a prezident činí dobře, že chce, aby se řešení znalo předem a bylo takzvaně „košer“. Další a další prohrané spory o dotace pak svědčí o tom, že ani sám holding rozhodně nemůže zůstávat v klidu.

Pořád je možné, že se najde způsob, jak se Andrej Babiš zbaví konfliktu zájmů. Zatím však nevíme absolutně nic, jak to chce udělat a ani netušíme, jak to vůbec lze zařídit. Ty odklady jsou podivné. Prezident přece nechce, aby vše bylo hotovo hned (jistě jde o složitou operaci), ale aby na stole byla jasná cesta k cíli. Což dávno mohla být, pokud je pravda, že majitel Agrofertu už se rozhodl. Co hrozí, kdyby vše dopadlo jako minule? V první řadě zničení firmy. Ale rovněž vleklé soudní tahanice.

Celé to nějak postrádá logiku. Je v zájmu samotného majitele, aby se brzy vědělo, co chce udělat. Aby bylo jasné, že jeho plán projde přes audit Evropské komise. Aby vláda mohla být rychle jmenována. A aby nikdo neutrpěl finanční újmu. Ani Agrofert, ani občané České republiky. Kdyby se opět nepovedlo odstranit problém a Andrej Babiš se vzdor tomu stal premiérem, pak tím nejhorším možným scénářem by bylo sanovat ztráty holdingu z peněz daňových poplatníků. 

Mohlo by se to stát?

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Autor: Martin Schmarcz

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.