Evropská unie se po dekádě ambiciózní regulace technologických gigantů rozhodla změnit kurz. Místo přísných pravidel teď volí konkurenceschopnost. Je to pragmatický obrat, nebo kapitulace před tlakem Washingtonu?
Datum 19. listopadu 2025 si možná zapíšeme jako symbolický konec éry, kdy Brusel diktoval pravidla digitálního světa. Evropská komise toho dne představila takzvaný „digitální omnibus“ – balíček změn, který zmírňuje pravidla ochrany dat a odkládá části regulace umělé inteligence. Oficiálně jde o zjednodušení a snížení administrativní zátěže. Neoficiálně? O přiznání, že role globálního digitálního strážce je příliš nákladná.
Když Brusel dával tón
Ještě nedávno to přitom vypadalo úplně jinak. Evropská unie se etablovala jako průkopník digitální regulace. V roce 2016 přišla s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR), které se stalo vzorem pro více než stovku dalších zemí. Následovaly Akt o digitálních službách a Akt o digitálních trzích – nástroje, jimiž Brusel dohlížel na technologické giganty jako Google, Meta nebo Apple. Apple na jejím základě dostal pokutu 500 milionů eur, Meta 200 milionů.
Tento přístup dostal název „Brussels Effect“ – myšlenka, že když EU nastaví laťku, nadnárodní firmy ji aplikují globálně. A fungovalo to. Microsoft, Google i Facebook tehdy přiznaly, že evropské standardy zavedly i mimo EU. Brusel byl regulátorem, kterého svět sledoval.
Washington tlačí, Brusel ustupuje
Pak přišel rok 2024 a s ním zpráva Maria Draghiho o konkurenceschopnosti Evropy. Krátce nato Donald Trump vyhrál americké volby a zrušil bezpečnostní pravidla pro AI, která zavedl jeho předchůdce. Brusel najednou zjistil, že zatímco on reguluje, Amerika a Čína inovují.
„Už neslyším nikoho v Bruselu říkat ‚jsme superregulátor‘,“ konstatovala Marietje Schaakeová, bývalá europoslankyně a poradkyně Komise. Éra sebevědomé regulace skončila. Nahradil ji pragmatismus – nebo chcete-li strach z propadnutí v globální technologické soutěži.
Načasování „digitálního omnibusu“ vyvolává otázky. Balíček přišel právě ve chvíli, kdy Trump otevřeně hrozí cly. A když se evropská komisařka pro digitální agendu Henna Virkkunen setkala s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, omnibus byl jedním z hlavních témat.
Komise sice tvrdí, že na její „suverénní program zjednodušování“ neměla žádná třetí země vliv, jenže optika je jasná. Brusel ustupuje právě ve chvíli, kdy Washington tlačí. „Načasování celého zjednodušování je velmi špatné,“ říká Schaakeová.
Kritici jdou ještě dál. Podle nich Washington převzal „Brussels Effect“ – jen ho otočil naruby. Místo přísné regulace prosazuje deregulaci. A Evropa se přizpůsobuje.
Konec éry nebo jen taktický ústup?
Brusel se nezbavil ambicí regulovat digitální prostor. Stále má GDPR, DSA, DMA i Akt o umělé inteligenci. Priorita se ale posunula z ochrany práv k podpoře konkurenceschopnosti. Z role globálního strážce k roli hráče, který chce zůstat v hře.
Možná je to rozumné. Možná nutné. Ale rozhodně to není to, co Brusel před deseti lety sliboval.
Zdroje: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
