Aktuálně:

Německo trpí nejdelší stagnací od války. A tahle pauza bude mít cenovku

26.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Německo trpí nejdelší stagnací od války. A tahle pauza bude mít cenovku

Pět let bez růstu. Německá ekonomika se zastavila – a není to jen číslo v tabulce. Je to problém, který dopadne na lidi, firmy i celou Evropu. A na Česko v první řadě.

Když se zastaví lokomotiva

Německo bylo po desetiletí synonymem pro hospodářskou sílu. Po válce přišlo „Wirtschaftswunder“, poválečný zázrak, který zemi vynesl mezi světové velmoci. Dnes? Třetí čtvrtletí 2025 skončilo s nulovým růstem. Mezičtvrtletně nula procent.

Od konce roku 2019, tedy ještě před pandemií, německá ekonomika přešlapuje na místě. Carsten Brzeski z ING Bank to shrnuje jasně: jde o nejdelší stagnaci od konce druhé světové války. Průměrně se od čtvrtého kvartálu 2022 dokonce smršťovala o 0,1 procenta každé tři měsíce.

Co se pokazilo?

Energetická krize po invazi na Ukrajinu zdražila výrobu právě v době, kdy sílící čínská konkurence začala ukrajovat z asijské poptávky. A k tomu přidejte byrokracii, vysoké mzdy a daně. Dohromady to srazilo na kolena právě ten sektor, který byl německou chloubou: průmysl.

Automobilový průmysl, kdysi koruna německé ekonomiky, dnes propouští. Volkswagen, Bosch, Thyssenkrupp, chemický gigant BASF – všichni škrtají pracovní místa. Od roku 2023 zmizelo v německém průmyslu přes 220 tisíc pozic. Za čísly jsou konkrétní lidé bez práce, rostoucí tlak na sociální systémy a problém, který tiskovou zprávou nevyřešíte.

Stimul, který nestimuluje

Berlín sice oznámil masivní fiskální balíček, včetně dotací na energie pro energeticky náročná odvětví až do roku 2028. Analytici ale zůstávají skeptičtí. Franziska Palmas z Capital Economics upozorňuje, že velká část peněz nepůjde do investic, ale na pokrytí rostoucích nákladů stárnoucí společnosti. „Impulz bude zklamáním,“ předpovídá.

Navíc tradiční ukazatele přestávají fungovat. Index PMI, který měří náladu v podnicích, klesl v listopadu na 48,4 bodu – pod hranici, která odděluje růst od poklesu. „Stará pravidla už neplatí,“ konstatuje Brzeski. Továrny stojí, objednávky chybí.

Co to znamená pro nás?

Třetina českého exportu míří do Německa. Když se zastaví německá ekonomika, pocítíme to i my. Méně zakázek, nižší poptávka, tlak na české firmy. Německá stagnace není jen německý problém – je to problém celého regionu.

Institut Ifo odhaduje pro rok 2025 růst pouhých 0,2 procenta. Pro rok 2026 snad 1,3 procenta – ale i to je opatrný odhad. Brzda zůstává zatažená: hrozba amerických cel, silnější euro, politická nejistota po květnovém nástupu kancléře Friedricha Merze.

Stagnace není zadarmo

Nulový růst zní neutrálně. Ale není. Za každým nulovým číslem stojí propuštěný dělník, zavřená továrna, odložená investice. Stojí za ním rostoucí náklady na důchody a zdravotnictví, které nemá kdo platit. A stojí za ním i ztráta důvěry – v budoucnost, v politiku, v samotný model, který Německo budovalo desítky let. Nejde už o to, jestli stagnace skončí. Jde o to, co po ní zbude.

Zdroj info: eleconomista.es 

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?