Aktuálně:

Abú Zabí jako nová scéna pro mír. Nebo jen další zastávka?

26.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Abú Zabí jako nová scéna pro mír. Nebo jen další zastávka?

Zatímco se svět dívá na Ukrajinu, klíčová jednání o jejím osudu se odehrávají tisíce kilometrů daleko – v klimatizovaných sálech Abú Zabí. Americký náměstek ministra obrany Dan Driscoll tam v pondělí zahájil rozhovory s ruskými vyjednavači o plánu na ukončení války. Trump se tak znovu pokouší dostat Kyjev a Moskvu k dohodě. Otázka zní: je to skutečný průlom, nebo jen další diplomatická zastávka na cestě nikam?

Od 28 bodů k devatenácti – a co zbylo?

Příběh začíná v Ženevě, kde se o víkendu sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských partnerů. Výsledkem bylo zásadní přepracování původního amerického návrhu. Z původních 28 bodů jich zbylo 19. Co přesně vypadlo, není veřejně známo, ale víme, že původní verze vypadala jako přímá objednávka z Kremlu: územní ústupky Ukrajiny, drastické omezení její armády a definitivní tečka za ambicemi vstoupit do NATO.

Kyjev i evropská hlavní města tento plán odmítly jako kapitulaci. Marco Rubio, americký ministr zahraničí, po ženevských rozhovorech mluvil o „enormních pokrocích“ a slíbil, že upravený návrh bude předložen Rusku. Jenže Moskva tvrdí, že žádnou novou verzi nedostala. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že jediné „substanciální“ zůstává původní „Trump-projekt“, který považují za dobrou základnu pro jednání.

Kdo vlastně sedí u stolu?

V Abú Zabí se nyní scházejí tři strany konfliktu – nebo přinejmenším jejich zástupci. Driscoll má podle zdrojů z americké vlády jednat nejen s Rusy, ale i s ukrajinskými delegáty. Emiráty nabízejí neutrální půdu – místo, kde se dá jednat bez symbolického zatížení Evropy či Ameriky.

Celá situace má svůj paradox: zatímco se v Abú Zabí jedná o budoucnosti Ukrajiny, Kyjev sám opakovaně zdůrazňuje, že žádné ústupky agresorovi nepřijme. Prezident Zelenskyj nedávno připomněl mnichovskou dohodu z roku 1938 s varováním před ustupováním agresorovi – s odkazem na to, jak podobná politika přinesla Evropě mír jen na rok, po kterém následovala světová válka.

Co z toho plyne?

Pro Českou republiku má vývoj na Ukrajině zásadní význam. Nejde jen o geografickou blízkost nebo o statisíce ukrajinských uprchlíků, kteří u nás našli azyl. Jde o principiální otázku: může agresor dosáhnout svých cílů silou a pak si vynutit mír, který je pro něj výhodný? Pokud ano, co to znamená pro bezpečnostní architekturu Evropy?

Jednání v Abú Zabí jsou teprve začátek. Rusko tvrdí, že jeho „speciální vojenská operace“ bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Kyjev mluví o „spravedlivém a trvalém míru“. Mezi těmito dvěma pozicemi zeje propast, kterou ani nejšikovnější diplomat nezacelí přes noc.

I když se tam nenarodí mír, může se rozhodnout, jak bude vypadat válka zítřka. A to už není jen ukrajinská záležitost.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.