Aktuálně:

Agrofert kupuje čpavkový terminál v Rotterdamu. Babiš posiluje pozici v hnojivech

26.11.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Agrofert kupuje čpavkový terminál v Rotterdamu. Babiš posiluje pozici v hnojivech

Holding Agrofert, který patří předsedovi ANO Andreji Babišovi, koupil nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding B.V. za 290 milionů eur – zhruba sedm miliard korun. Uzavření transakce se očekává v prvním pololetí roku 2026. Agrofert tak získal klíčový dovozní a skladovací terminál čpavku v rotterdamském přístavu, jedné z nejdůležitějších logistických bran Evropy.

Čpavek: surovina, bez které se neobejdete

Čpavek je sice látka s ostrým zápachem, ale hlavně klíčová surovina pro výrobu dusíkatých hnojiv. Bez něj by moderní zemědělství stálo. Agrofert, který se označuje za druhého největšího výrobce dusíkatých hnojiv v Evropě, teď má přímý přístup k infrastruktuře, která mu umožní efektivněji řídit dodávky této suroviny.

Rotterdam? Logická volba. Největší evropský přístav, hlavní brána pro dovoz surovin z celého světa. Terminál čpavku zde představuje strategický bod, odkud lze distribuovat surovinu zákazníkům napříč kontinentem. Pro Agrofert to znamená nejen lepší kontrolu nad dodavatelským řetězcem, ale také možnost expandovat do zemí Beneluxu, kde dosud neměl tak silnou pozici.

Načasování a kontext

Akvizice přichází v době, kdy se Andrej Babiš s velkou pravděpodobností chystá znovu usednout do křesla premiéra. Holding Agrofert loni vykázal zisk 7,1 miliardy korun, přičemž výrazně k tomu přispěl prodej mediální skupiny Mafra a dalších aktiv. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun – holding proto hledá nové cesty k růstu.

Vstup na nizozemský trh a posílení pozice v logistice hnojiv dává smysl i z hlediska dlouhodobé strategie. Výroba hnojiv je pro Agrofert klíčovým segmentem a jak sám holding uvedl, plánuje vstup na nové trhy. Benelux s jeho vyspělým zemědělstvím a hustou sítí distributorů představuje atraktivní příležitost.

Co to znamená pro trh

Agrofert výrazně posílil svou pozici v evropském průmyslu hnojiv. Holding zaměstnává zhruba 29 tisíc lidí, z toho 18 tisíc v Česku, a sdružuje přibližně 200 firem – od chemických závodů jako Deza nebo Lovochemie až po potravinářské podniky typu Kostelecké uzeniny či Penam.

Otázkou zůstává, jak se tato expanze promítne do cen hnojiv pro české zemědělce. Přímý přístup k terminálu v Rotterdamu by teoreticky mohl snížit náklady. Zda se to projeví i na konečné ceně? To ukáže až čas.

Zdroj info: ČTK, agrofert.cz

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.