Bílý dům v noci na sobotu oznámil, že Spojené státy a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný mírový rámec pro ukončení války. Po nedělních jednáních v Ženevě, která americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za „vysoce produktivní“, se zdá, že diplomatická cesta dostává konkrétnější obrysy. Otázkou zůstává, zda jde o skutečný průlom, nebo jen o další kolo vyjednávání, které nakonec narazí na tvrdou realitu ruských požadavků.
Co se vlastně v Ženevě stalo
Společné prohlášení Washingtonu a Kyjeva zní optimisticky. Hovoří o „významném pokroku ke sblížení postojů“ a zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda musí „plně potvrdit suverenitu Ukrajiny“. To je podstatný posun oproti původnímu americkému návrhu, který vyvolal vlnu kritiky – nejen v Kyjevě, ale i v evropských hlavních městech.
Původní 28 bodový plán, který Trumpova administrativa předložila po konzultacích s ruskými činiteli, počítal s rozsáhlými územními ústupky Ukrajiny, omezením její armády na maximálně 600 000 vojáků a závazkem nevstupovat do NATO. Některé komentáře ho přirovnaly k Mnichovské dohodě z roku 1938. Delegacím v Ženevě se podařilo dohodnout většinu ustanovení a sporné body upravit – včetně navýšení limitu pro ukrajinskou armádu na 800 000 vojáků v mírových časech.
Ďábel tkví v detailech
Přesto zůstávají otevřené klíčové otázky. Podle ukrajinských zdrojů se delegace rozhodly vynechat body týkající se územních otázek a ústavního zakotvení zákazu vstupu do NATO – o těch mají jednat přímo prezidenti Trump a Zelenskyj. To nejtěžší teprve přijde.
Evropští partneři sledují vývoj s napětím. Německý poslanec Johann Wadephul označil ženevská jednání za „zásadní úspěch pro Evropany“, zároveň však varoval před principem „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Připomínka Mnichova není náhodná – tehdy se o osudu Československa rozhodovalo bez jeho účasti. Tentokrát má Kyjev u stolu místo, ale sílu diktovat podmínky nemá velikou.
Trump a Zelenskyj: setkání na spadnutí
Podle médií by se Trump se Zelenským mohli sejít tento nebo příští týden. Americký prezident už dříve naznačil, že Kyjev si bude muset „nechat líbit“ jeho návrh na dohodu s Ruskem. Zelenskyj mezitím opakuje, že Ukrajina „nikdy nebude překážkou míru“, ale zároveň trvá na respektování suverenity své země.
Ženevská jednání přinesla posun – přinejmenším v tom, že Washington a Kyjev našli společnou řeč. Zda se podaří najít společnou řeč i s Moskvou, je otázka zcela jiná. Rusko zatím mlčí, což může znamenat buď taktické vyčkávání, nebo signál, že Kreml čeká na lepší nabídku.
Mírový plán je nyní „aktualizovaný a zpřesněný“. Jenže válka na Ukrajině trvá od února 2022 a za tu dobu se ukázalo, že papírové rámce jsou jedna věc a realita na bojišti druhá.
Zdroj info: ČT24, Reuters
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
