Evropská unie a Spojené státy si v Bruselu podávají ruce nad pracovním obědem. Zní to příjemně, ale menu rozhodně není lehké: na stole leží nedořešená cla na ocel, hliník a celou řadu dalších komodit, které dělají z transatlantického obchodu spíš napjatý poker než partnerství. Eurokomisář Maroš Šefčovič to po ranním setkání s americkými vyjednavači shrnul diplomaticky: „Čeká nás ještě další práce.“
Červencová dohoda jako záchranný kruh
Přinejmenším se podařilo odvrátit nejhorší. Červencová dohoda mezi EU a USA stanovila 15procentní clo na většinu zboží z Evropy – což zní nepříjemně, ale ve srovnání s původně hrozícími 30 procenty to byla úleva. Letadla a generická léčiva dostaly výjimku. Ocel a hliník? Ty stále čelí brutálním 50 – ti procentům. A právě tady se teď láme chléb.
Brusel podle nepotvrzených informací zvažuje systém kvót, který by umožnil snížit cla alespoň na část vývozu kovů. Jenže Američané mají své priority. Šefčovič sice mluví o „robustní dohodě“, ale slovo „robustní“ v diplomatickém žargonu často znamená: funguje, ale skřípe to.
Co ještě visí ve vzduchu?
V posledních dnech se v médiích objevily spekulace, že Brusel chystá seznam sektorů, které by rád osvobodil od amerických cel. Zdravotnické prostředky, víno, lihoviny, pivo, těstoviny – produkty, které by mohly dostat zelenou. Mluvčí komise to nepotvrdil, takže jde zatím spíš o přání než realitu. Jisté je jen to, že EU hledá cesty, jak minimalizovat dopady na své firmy a zároveň ukázat Washingtonu, že je ochotná jednat.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick a zmocněnec pro obchod Jamieson Greer přijeli do Bruselu vyhodnotit, jak se dohoda provádí, a doladit detaily. Šefčovič už s Greerem jednal v neděli večer a s Lutnickem také – produktivně, jak sám říká. Produktivita v diplomacii ale neznamená automaticky shodu.
České firmy v nejistotě
Pro českou ekonomiku má celá tahle hra zásadní význam. Automobilky, strojírenské firmy, výrobci kovů – všichni sledují vývoj s napětím. Tlak na snižování cen ze strany amerických odběratelů je podle některých firem „potenciálně zničující“. Některé podniky už přehodnocují své strategie, objevují se i zmínky o plánech přesunout část výroby přímo do USA, aby se vyhnuly placení dovozních cel.
Nejistota sama o sobě stojí peníze. Když nevíte, jaká cla budou platit za půl roku, těžko plánujete investice. A to je možná větší problém než konkrétní čísla na fakturách.
Co z toho plyne?
Bruselské jednání není finále, spíš další kolo dlouhého zápasu. Červencová dohoda přinesla určitou stabilitu, ale zároveň otevřela nové otázky. Jak vyřešit cla na ocel? Které sektory dostanou výjimky? A co bude, když se strany nedohodnou?
Evropská unie opakuje, že je připravena bránit své zájmy. Spojené státy zase tlačí na to, aby dohoda byla „spravedlivá“ – což v jejich podání často znamená: výhodnější pro nás. A tak se vyjednává dál, u pracovního oběda i mimo něj.
Zdroj info: ČTK
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
