Když loni v září zaplavila voda Moravu a Slezsko, mnozí se ptali: je to ještě normální počasí, nebo už klimatická změna? Odpověď na podobné otázky by měla od příštího roku poskytovat nová evropská služba. EU totiž spouští projekt, který bude systematicky měřit, kdy za extrémními povětrnostními jevy stojí lidská činnost.
Služba pod křídly programu Copernicus Climate Change Service dostala rozpočet 2,5 milionu eur na tři roky. Cíl? Publikovat dvě analýzy měsíčně, u extrémních událostí do týdne. „Jde o poptávku po pochopení – když se stane extrémní jev, jak souvisí se změnou klimatu?“ vysvětluje technická vedoucí projektu Freja Vamborg.
Počítačové simulace proti spekulacím
Vědci spustí počítačové simulace povětrnostních systémů ve dvou verzích světa: v tom našem, kde lidstvo pumpuje do atmosféry skleníkové plyny už přes století, a v hypotetickém, kde by k tomu nikdy nedošlo. Pak výsledky porovnají s realitou. Rozdíl ukáže, jak moc klimatická změna daný jev zesílila – nebo zda vůbec.
Takzvaná atribuční věda není úplná novinka. Už dnes ji využívají pojišťovny při výpočtu rizik nebo právníci v klimatických žalobách. Copernicus ale nabídne něco nového: poprvé vznikne „atribuční kancelář“, která bude fungovat nepřetržitě a ve spolupráci s národními meteorologickými službami včetně britského Met Office a Červeného kříže.
„Klimatická politika je bohužel opět velmi polarizované téma,“ poznamenává klimatoložka Friederike Otto z Imperial College London, která stála u zrodu atribuční vědy. „Z tohoto pohledu pomáhá, když vlády samy vidí důkazy od vlastních meteorologických služeb.“
Od soudních síní po finanční trhy
Praktické využití je široké. Vlády mohou lépe vyhodnocovat fyzická rizika a nastavovat politiku, finanční sektor získá přesnější data pro odhad pravděpodobnosti povodní či bouří. Pojišťovny už to vlastně dělají – mají interní týmy, které podobné pravděpodobnosti počítají.
A pak jsou tu soudy. Mezinárodní soudní dvůr letos v červenci potvrdil, že atribuční věda je právně použitelná pro propojení emisí s klimatickými extrémy. V praxi to ale zatím nebylo plně otestováno. Německý soud letos v květnu zamítl žalobu peruánského farmáře proti energetické společnosti RWE – ne kvůli vědecké metodě, ale protože nebylo prokázáno bezprostřední riziko zaplavení jeho pozemků.
Pro Česko mají evropské služby jako Copernicus nebo World Weather Attribution přímý význam. Analýza zářijových povodní ukázala, že klimatická změna způsobená člověkem zdvojnásobila pravděpodobnost extrémních srážek a zvýšila jejich intenzitu. Evropa se přitom otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety.
Co promění počasí v katastrofu?
První výsledky nové služby se objeví koncem roku 2026. Copernicus slibuje nejen rychlost, ale i vědeckou přesnost – data budou volně dostupná a kvalitativně zajištěná. Zní to ambiciózně. Otázka je, jestli dvě analýzy měsíčně stačí na pokrytí všech extrémních jevů, které Evropu čekají.
Přesto platí, co říkají samotní vědci: „To, co promění povětrnostní jev v katastrofu, má často velmi málo společného se samotným jevem. Je to zcela dáno zranitelností a expozicí.“ I ta nejpřesnější atribuce neodstraní potřebu adaptace. Můžeme spočítat, jak moc za povodní stojí emise – ale domy v záplavové zóně to samo o sobě nezachrání.
Zdroj info: Reuters
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
