Pražské vodovody a kanalizace představují nového spojence v péči o druhově bohaté trávníky – kokrhel.
Tato jednoletá rostlina s takřka pohádkovým jménem vyniká jedinečnou vlastností: parazituje na kořenech trav, čímž omezuje jejich růst. Prostě těm bujnějším, silněji rostoucím trávám bere a utlačovaným bylinám naopak dává prostor a šanci na jejich šíření.
Kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus) je třeba vysévat na podzim, protože potřebuje projít zimním obdobím, aby na jaře vyklíčil. Před samotným výsevem je nutné půdu důkladně vyhrabat, aby se semena dostala na povrch a mohla být v těsné blízkosti kořenů hostitelských rostlin. Mladé rostlinky nejprve rostou samostatně, později se napojí na kořeny trav a začnou jim odebírat vodu i živiny. Díky tomuto poloparazitickému způsobu života kokrhel oslabuje jednoděložné trávy, snižuje jejich konkurenční výhody a omezuje jejich expanzi. Tím dává šanci k růstu dalším druhům, především dvouděložným bylinám, a významně tak podporuje vysokou druhovou rozmanitost lučních porostů.
Tento postup je ekologickou a šetrnou metodou omezení bujného travního porostu. Kokrhel se nemůže na louce přemnožit: jde o jednoletou rostlinu, a tak lze jeho populaci jednoduše redukovat sečením ještě předtím, než dozrají jeho semena a zároveň je i přirozeně limitován množstvím dostupných hostitelů.
PVK zareagovaly na doporučení Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy, aby výsev provedly v lokalitě blízké Přírodní památce V Hrobech. V minulém roce na jaře se areál vodojemu Kamýk stal součástí nově vytvořeného biokoridoru Prahy 12. Díky tomu, že byl osetý semeny, nasbíranými v přírodní památce V Hrobech – tedy stejným osivem, jako ostatní plochy v biokoridoru. „Kokrhel nyní pomůže zvýšit druhovou pestrost kvetoucích rostlin a hmyzu na dalším kousku Prahy, kde doposud vládlo jen několik druhů trav. Zkušenost z několika desítek míst v Praze nám ukazuje, jak kokrhel rozvolňuje zapojené trávníky a dává tak šanci řadě jiných rostlin. Pestřejších a řidších porostů prakticky okamžitě využívá mnoho bezobratlých, například motýlů či brouků,“ uvedl Jiří Rom z Odboru ochrany prostředí MHMP.
Úspěšnost tohoto pokusu bude zdokumentována za dva roky při pravidelném botanickém monitoringu. Pokud se osvědčí, bude vyset na další luční porosty vodojemů s vysokou mírou biodiverzity.
Foto + Zdroj: PVK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
