Aktuálně:

Obezita jako bezpečnostní riziko: Nová pravidla pro žadatele o víza

16.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Obezita jako bezpečnostní riziko: Nová pravidla pro žadatele o víza

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nedávno rozeslal diplomatickým misím pokyn, který by ještě před pár lety zněl jako satira: obezita může být důvodem k zamítnutí víza. Tento krok je součástí přísnější interpretace staletého pravidla „public charge“ a ukazuje, že Trumpova administrativa bere imigrační restrikce vážně.

Když váha rozhoduje o budoucnosti

Nové směrnice, platné od začátku listopadu, instruují konzulární úředníky, aby podrobněji zkoumali zdravotní stav žadatelů o dlouhodobá víza. Obezita se tak ocitla po boku kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky – stavů, které podle Centra pro kontrolu nemocí mohou vyžadovat „nákladnou, dlouhodobou péči“. Logika je prostá: kdo by mohl zatížit americký zdravotní systém, nemá v zemi co dělat. Pravidlo „public charge“ existuje přes sto let a brání vstupu těm, kdo by mohli čerpat veřejnou pomoc. Rubio ho jen aplikuje důsledněji. Přinejmenším tak zní oficiální vysvětlení Bílého domu.

„Konečně plně prosazujeme tuto politiku a dáváme Američany na první místo,“ prohlásila mluvčí Anna Kelly. Jenže mezi teorií a praxí je propast. Zatímco dřív se pravidlo týkalo především žadatelů o sociální dávky, teď se vztahuje i na ty, kdo by hypoteticky mohli onemocnět. A to mění povahu celé hry.

Kde končí zdravotní posouzení a začíná diskriminace?

Problém není v tom, že by státy neměly právo regulovat imigraci. Problém je v tom, kde vést hranici. Obezita postihuje podle odhadů až 42 % dospělé populace v USA. Má konzulární úředník skutečně posuzovat, zda žadatel s nadváhou představuje fiskální riziko? A jak přesně to má dělat?

Nové pokyny vyvolaly kritiku imigračních právníků i lékařských expertů. Otázka, zda může být obezita legitimním důvodem pro zamítnutí víza, se stává předmětem intenzivních debat. Zatím neexistují konkrétní případy ani statistiky, které by ukazovaly, jak se nová pravidla projevují v praxi – ani pro občany České republiky. Ale signál je jasný: Trumpova administrativa chce dosáhnout milionu deportací ročně a omezit nejen nelegální, ale i legální imigraci. Zdravotní stav se stává dalším nástrojem kontroly.

Co z toho plyne?

Rubio možná jen interpretuje starý zákon. Ale výsledek je stejný: Amerika posílá signál, že si může dovolit vybírat. Nejen podle vzdělání, majetku nebo dovedností – ale i podle toho, kolik kilo vážíte. Zda je to efektivní politika, nebo jen další kapitola v příběhu o tom, jak strach z cizinců mění pravidla hry, ukáže čas. Zatím platí jedno: cesta do Ameriky se právě zkomplikovala i těm, kdo by ji dřív považovali za samozřejmost.

Zdroj info: politico.com

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.