Aktuálně:

Evropská unie chystá dvacátý sankční balíček. Zesiluje tlak na Moskvu – i sama na sebe

11.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropská unie chystá dvacátý sankční balíček. Zesiluje tlak na Moskvu – i sama na sebe

Evropská unie se po necelých třech týdnech od schválení devatenáctého sankčního balíčku pouští do dalšího kola hospodářské války s Ruskem. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že „dvacátý balíček sankcí bude připraven do měsíce“. To znamená, že Brusel opět vstupuje do náročného diplomatického vyjednávání, kde se unijní agenda plná kompromisů znovu dostává do geopolitického středu pozornosti.

Unie sází na tlak, Moskva na únavu

Na papíře jde o pokračování strategie, kterou Evropa sleduje od začátku ruské agrese: omezit příjmy Kremlu a zacelit mezery, kudy do Ruska stále proudí zakázané zboží či zisky z energetiky. Tentokrát se má pozornost zaměřit na „ruské právnické osoby a jednotlivce, kteří stále profitují z energetických zdrojů“, uvedl Zelenskyj. Ukrajina navíc tlačí na zahrnutí osob zapojených do deportací ukrajinských dětí, což bylo součástí devatenáctého balíčku, a do vojenské výroby, což je běžná součást sankčních balíčků.

Balíček číslo devatenáct, schválený 23. října, se soustředil rovněž na energetiku a finanční sektor. Jeho přípravu zdržely státy jako Maďarsko či Slovensko, které měly obavy z dopadů na vlastní ekonomiku. Oproti loňsku se ale diskuse stáčí k ještě citlivějším tématům: k obcházení sankcí přes třetí země a platformy mimo EU.

Sankce jako test evropské soudržnosti

Co z toho plyne? V tuto chvíli Evropská unie formálně žádný návrh na stole nemá. Práce teprve probíhají. Opakované proklamace z Kyjeva i Bruselu však ukazují, že hlavním cílem není pouze ekonomický efekt, nýbrž i psychologický: dát Rusku jasně najevo, že Evropa se nechystá rezignovat.

Současně ale platí, že s každým dalším balíčkem se hledání konsenzu stává obtížnější. Sankční únava v Evropě není jen frází – některé členské státy už více řeší vlastní hospodářské vyhlídky než ruské exporty. Přesto například Česká republika dál patří mezi tahouny, pokud jde o zpřísnění dohledu nad obcházením sankcí.

Mezi principy a praxí

Lze odhadovat, že dvacátý balíček bude spíše technického rázu: zacílený na doplňování dřívějších opatření a rušení výjimek, které se v praxi ukázaly jako slabá místa. Jak ukazují data z předchozích měsíců, Rusku se daří nahrazovat západní komponenty dovozem z Turecka či Kazachstánu, zatímco evropští exportéři zjišťují, že dodržovat sankce stojí čím dál víc úsilí.

Stává se Evropa pružnější a rozhodnější, nebo jen zručnější ve vlastní byrokratické gymnastice? Odpověď, zda dvacátý balíček skutečně posune Kreml blíž k hranici únosnosti, se dozvíme – jak říká Zelenskyj – zhruba „do měsíce“.

Zdroj info: kyivindependent.com, euractiv.cz

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.