Aktuálně:

Čínský export v potížích. Cla z Ameriky dusí poptávku i globální řetězce

09.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čínský export v potížích. Cla z Ameriky dusí poptávku i globální řetězce

Čínský export se potýká s největším poklesem od února letošního roku. Americká cla, která se po říjnové dohodě ustálila na 47 %, výrazně omezila přístup druhé největší ekonomiky světa na její kdysi klíčový trh. Svět se tak ocitá v obchodní válce, která zasahuje i Evropu a Českou republiku.

Obchodní válka v plném proudu

V srpnu letošního roku klesl čínský export do Spojených států o 33 %, v září pak o 27 %. To nejsou jen drobné výkyvy, ale hluboké zářezy, které ukazují, že současná výše amerických cel v podstatě znemožňuje obchod mezi oběma velmocemi. Oproti loňsku, kdy svět doufal ve stabilizaci, jsme dnes opět v situaci, kdy cla přebírají hlavní slovo.

Efektivní celní sazba Spojených států se nyní pohybuje mezi 13 a 20 %. Takto vysoká bariéra snižuje nejen čínský vývoz, ale i americkou spotřebitelskou důvěru, protože dovážené zboží zdražuje. 

Starý konflikt, nové důsledky

Obchodní napětí mezi Pekingem a Washingtonem má hluboké kořeny. Od vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001 těžila z otevřených trhů, levné pracovní síly a rychlé industrializace. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 se však tón opět přiostřil. Květnová dočasná dohoda, která cla částečně snížila, znamenala jen křehké příměří.

Přinejmenším do konce října příměří brzdilo eskalaci, ale Trumpovo listopadové oznámení o dalších 100% clech obchodní příměří v podstatě smetlo ze stolu. Čína reagovala odvetnými kroky – uvalením cel ve výši až 32,6 % na americké zboží. A rétorika z obou stran se opět posunula k výhrůžkám místo k dohodám.

Jak se láme vlna v Evropě

Evropské ekonomiky, silně napojené na čínské dodavatelské řetězce, cítí dopady stále zřetelněji. Česká republika je v nelehké pozici. Její průmysl je výrazně závislý na Německu, a právě německý automobilový sektor čelí nyní útlumu poptávky i výpadkům v dodávkách komponent. To znamená méně zakázek pro české subdodavatele, méně exportu a celkově vyšší nejistotu.

Z pohledu české vlády je situace dvojsečná. Oficiálně „nechce celní válku“, ale zároveň slibuje chránit domácí podniky. Problém je, že v provázané ekonomice nelze zcela odstínit důsledky obchodních rozhodnutí, která padnou v Pekingu nebo Washingtonu. Globální svět přestává být abstrakcí – stačí pár celnic a továrna v Mladé Boleslavi musí přepočítat svůj plán výroby.

Křehké příměří, těžká budoucnost

Současné napětí mezi USA a Čínou zřejmě nepovolí rychle. I když platí roční obchodní příměří uzavřené v říjnu, jeho trvanlivost je nejistá. Ekonomové varují, že rozdělení světového hospodářství na dva bloky by mohlo dlouhodobě snížit globální HDP až o sedm procent. A to by byl víc než jen obchodní spor – to by byla změna světového řádu. Cla nejsou nikdy jen o číslech, ale o důvěře. A ta se, na rozdíl od zboží, nedá koupit.

Zdroj info: reuters.com

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?