Po dvaceti letech liberální legislativy přichází obrat. Má se Německo vydat severskou cestou a zakázat nákup sexuálních služeb? Nebo obhájí model, který měl původně chránit práva žen – a místo toho vytvořil miliardový byznys s pochybným pozadím?
Od „liberálního vzoru“ k symbolu paradoxu
Když předsedkyně Bundestagu Julia Klöcknerová minulý týden označila Německo za „nevěstinec Evropy“, spustila tím lavinu. Po dvou dekádách, kdy měla země nejliberálnější režim regulace sexuální práce na kontinentu, se politická scéna rozdělila na dva nesmiřitelné tábory: ty, kteří volají po zákazu nákupu sexu, a ty, kteří chtějí zachovat levný, regulovaný a – alespoň formálně – svobodný trh s těly.
Prostituce je v Německu legální od roku 2002. Ačkoliv Zákon o ochraně prostitutek z roku 2017 zavedl registrace, zdravotní prohlídky a licence pro nevěstince, praxe ukazuje hluboké trhliny. Na konci roku 2023 bylo oficiálně registrováno 32 300 sexuálních pracovnic a pracovníků, ale skutečný počet je podle odborníků mnohem vyšší. Jinými slovy, pod povrchem legálnosti se skrývá šedá zóna, kterou stát nikdy nedokázal zcela uchopit.
Politika mezi morálkou, trhem a realitou
Ministryně zdravotnictví Nina Warkenová, členka Křesťanských demokratů, nyní tlačí na přijetí tzv. severského modelu – tedy kriminalizaci zákazníků, nikoli samotných prostitutek. Tento přístup už zavedly Švédsko, Norsko, Francie nebo Irsko. “Německo nemůže zůstat nevěstincem Evropy,” prohlásila Warkenová s odkazem na stále vysoké počty obětí sexuálního vykořisťování, z nichž více než devadesát procent tvoří ženy, převážně z Rumunska a Bulharska.
Podle odbornic, jako je profesorka Julia Wege z univerzity v Ravensburgu, liberální přístup selhal právě proto, že nikdy nebyl zaměřen na ženská práva. “Stát ustoupil a poskytl příliš velký prostor provozovatelům a pasákům,” shrnuje Wege a připomíná, že už vládní hodnocení z roku 2004 varovalo před nedostatečnou ochranou žen. Výsledkem je sektor, který generuje miliardové zisky – a současně normalizuje nerovnost.
Sexuální práce jako „životní styl mužů“?
Zastánci legalizace namítají, že prostituce má být chápána jako práce, která si zaslouží regulaci, nikoliv represe. Na druhé straně feministické a lidskoprávní organizace tvrdí, že rozdělovat prostituci na „dobrovolnou“ a „nucenou“ je fikce. Linie mezi nimi je často neviditelná. „Muži z prostituce dělají svůj životní styl, ale v pozadí se dějí trestné činy,“ říká Wege.
K severskému modelu se hlásí i Evropský parlament, který už v roce 2023 vyzval členské státy, aby zvážily kriminalizaci kupců a zároveň posílily výstupní programy pro ženy uvězněné v cyklu sociální a ekonomické závislosti. Přinejmenším evropský trend tedy směřuje k morálnímu přehodnocení trhu s lidskou intimitou.
Co z toho plyne?
Debata v Německu zrcadlí hlubší otázku: lze trh se sexem skutečně „humanizovat“ právními paragrafy? Dvacet let praxe ukazuje, že legalizace sice přinesla transparentnost pro část odvětví, ale zároveň posílila jeho ekonomickou logiku – více klientů, více prostoru, méně kontroly. Je možné, že Německo nyní stojí na prahu dalšího pokusu o „reset hranic“, jak říká Wege.
Zdroj info: euractiv.com, bundestag.de, deutschlandfunk.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
