Aktuálně:

Z Glocinu zmizely miliardy. Jedno z největších „letadel“ v historii Česka přistálo tvrdě

06.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Z Glocinu zmizely miliardy. Jedno z největších „letadel“ v historii Česka přistálo tvrdě

Když v listopadu 2024 soud v Ostravě poslal Glocin do úpadku, tisícům lidí se zhroutil svět. Firma, která jim slibovala jisté zhodnocení investic do kryptoměn, zkrachovala a postrádají se miliardy korun. Dnes je jasno přinejmenším v jednom: peníze mizely rychleji, než kdokoli stihl pochopit, do čeho vlastně vložil své úspory.

Sliby a realita

Glocin Limited se na první pohled tvářil jako moderní investiční společnost. Nabízel jednoduché řešení: vy mu svěříte své peníze, on je „zainvestuje“ do kryptoměn a vy pak jen sledujete, jak roste vaše portfolio. Ve skutečnosti ale žádné investice neprobíhaly. Insolvenční správkyně Monika Cihelková uvedla, že nenašla žádné důkazy o skutečných investicích. Kryptoměny zůstaly spíše v marketingových prezentacích než v reálných transakcích.

Už samotné sliby vysokého a jistého výnosu by měly být varováním. Glocin nalákal přibližně jedenáct tisíc lidí, kteří dohromady svěřili firmě více než 4,5 miliardy korun. Do insolvenčního řízení se přihlásilo kolem sedmi tisíc investorů. Oproti loňsku se jejich naděje na navrácení peněz nijak zásadně nezvýšily – většina z nich dnes ví, že dostanou zpět jen zlomek vloženého kapitálu.

Když nové peníze platí staré sliby

Policie i odborníci mluví otevřeně: Glocin nejspíš fungoval jako klasické Ponziho schéma. Tedy systém, v němž zisky starších investorů nejsou výsledkem úspěšných investic, ale přísunu peněz od těch nových. Jakmile se přítok nových klientů zpomalí, celé letadlo padá. A přesně to se stalo. Za firmou podle dostupných informací stál mimo jiné Aleš Kohoutek – muž, který byl už dříve odsouzen za úvěrový podvod a figuroval i v případech spojených se jménem Radovana Krejčíře. Přinejmenším symbolicky tak Glocin v sobě spojil staré známé praktiky českého podnikatelského „divokého východu“ s novým hávem digitálních investic.

Český paradox globalizace

Z právního hlediska šlo o společnost registrovanou ve Velké Británii, ale většina klientů i aktivit byla čistě česká. Tento detail dobře vystihuje paradox globalizované ekonomiky: lokální důvěra, ale mezinárodní struktura, která komplikuje vymáhání práva. Krajský soud v Ostravě prohlásil úpadek Glocinu 13. listopadu 2024 a Vrchní soud v Olomouci ho potvrdil letos na jaře. Vyšetřování pro podezření z podvodu a praní peněz pokračuje.

Co z toho plyne?

Příběh Glocinu není jen o mizejících miliardách. Je i o potřebě rozumět tomu, kam člověk posílá své peníze – a o tom, jak snadno se důvěra promění ve ztrátu. Finanční gramotnost se v Česku zlepšuje, ale podobné kauzy ukazují, že cesta ke zdravému investičnímu prostředí je ještě dlouhá. A možná si můžeme položit nepříjemnou otázku: kdy se znovu objeví další „zaručená šance“? Protože historie ukazuje, že se vždy vrací – jen ve stylovějším obalu.

Zdroj info: ct24, glocin.com

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.