Zpráva Evropské komise o pokroku kandidátských zemí znovu připomněla, že cesta Ukrajiny do Evropské unie je dlouhá a trnitá – a vede především přes odstranění korupce. Zatímco Brusel mluví o geopolitickém rozšíření a posilování vlivu Unie, Kyjev slyší jasný vzkaz: bez reálných výsledků v očistě státní správy se dveře do EU nezavřou, ale rozhodně se neotevřou dokořán.
Mezi chválou a varováním
Evropská komise ve své listopadové 111 – ti stránkové zprávě ocenila, že Ukrajina i uprostřed války pokračuje v reformách a prokazuje pevné odhodlání ke členství. Přinejmenším v deklaracích. Současně ale varovala před „významným znepokojením“ ohledně nezávislosti protikorupčních institucí. Oproti loňsku byly tentokrát varovné signály slyšet hlasitěji – zejména po letním přijetí zákona, který omezuje samostatnost Národního protikorupčního úřadu a Specializované protikorupční prokuratury.
Pod tlakem Bruselu i domácí veřejnosti prezident Volodymyr Zelenskyj své rozhodnutí zvrátil a nezávislost obou orgánů obnovil. Komisařka pro rozšíření Marta Kos vyjádřila podporu tomuto kroku, ale na reputaci Kyjeva jako vzorného kandidáta zůstala šmouha. Evropská komise proto podmiňuje další otevření přístupových kapitol hmatatelným pokrokem v boji proti korupci a přechodně pozastavila část finanční pomoci.
Rozšíření jako zkouška i pro Brusel
Zatímco Ukrajina dostává známky za nápravu chyb, evropské instituce se samy připravují na test soudržnosti. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas připomněla, že rozšíření není jen technický proces, ale geopolitický nástroj. „Evropa skrze rozšíření posiluje svou moc,“ řekla. Do roku 2030 by podle ní mohlo být realistické přibrat nové členy – otázkou ovšem zůstává, zda se na to samotná EU dokáže připravit.
Fakt, že přistoupení Ukrajiny blokuje například Maďarsko, jen zvýrazňuje vnitřní napětí v Unii. Brusel se snaží držet princip „zásluhového“ rozšiřování, ale zároveň naráží na politické hranice trpělivosti členských států. Lze odhadovat, že právě u Ukrajiny bude mít rozhodovací váhu nejen tempo reforem, ale i politická ochota evropských vlád nést ekonomické a bezpečnostní náklady jejího přijetí.
Proč to zajímá i nás
Z českého pohledu není varování Bruselu jen vzdálenou epizodou diplomatických přestřelek. Korupce na Ukrajině, hluboce zakořeněná už od sovětské éry, může přímo ovlivnit české firmy zapojené do poválečné obnovy země. Stabilní právní prostředí je pro jejich investice klíčové, a pokud protikorupční rámec zůstane děravý, vrátí se jim to v podobě rizika a ztrát.
Ukrajina tak stojí mezi dvěma silami: tlakem války, který nutí centralizovat moc, a tlakem EU, která žádá demokratickou kontrolu. Zda z toho nakonec vzejde funkční kompromis, nebo jen nová série dočasných ústupků, ukážou měsíce před koncem roku. Brusel dal jasně najevo, že trpělivost není nekonečná — otázkou je, zda to Kyjev dokáže slyšet dřív, než začne přicházet o víc než o body v unijním „vysvědčení“.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
