Zatímco Německo klopýtá a americká cla hrozí evropskému exportu, česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla o 2,7 procenta. Mezičtvrtletně dokonce o 0,7 procenta. Čísla, která Český statistický úřad zveřejnil ve čtvrtek, překvapila většinu analytiků – v dobrém slova smyslu.
Jde o nejsilnější tempo růstu od druhého čtvrtletí roku 2022, tedy z doby, kdy se ekonomika vzpamatovávala z covidových šoků.
Co za tím stojí? Domácnosti utrácejí
Hlavním motorem růstu byly výdaje domácností a investice. Jinými slovy: lidé utrácejí a firmy investují. To je přesně ta kombinace, kterou ekonomové rádi vidí. Podle Vladimíra Kermieta z ČSÚ k mezičtvrtletnímu růstu přispěla i zahraniční poptávka – což je vzhledem k situaci v Německu téměř paradoxní.
Pojďme se podívat na strukturu růstu blíž. Hrubá přidaná hodnota – tedy to, co ekonomika skutečně vytvoří po odečtení nákladů – rostla zejména díky stavebnictví, obchodu, dopravě a službám včetně pohostinství. Stavební boom pokračuje, služby táhnou a zaměstnanost mezičtvrtletně sice stagnovala, ale meziročně vzrostla o 0,9 procenta.
Evropský kontext: Česko předjíždí
Růst české ekonomiky vypadá ještě lépe, když ho postavíme vedle čísel z Evropské unie. Ta ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta mezičtvrtletně, eurozóna dokonce jen o 0,2 procenta. Česko s tempem 0,7 procenta patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Unii – a to i přes to, že náš největší obchodní partner, Německo, zažívá útlum.
„Mezikvartální růst příjemně překvapil. Jde o relativní úspěch české ekonomiky hlavně s ohledem na pokračující útlum v Německu a náběh dovozních cel v USA,“ komentoval čísla analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek. Radomír Jáč z Generali Investments dodává, že na Evropu zatím nemají americká cla viditelně ničivý dopad a náladu v ekonomice táhne nahoru vize vyšších výdajů na obranu a infrastrukturu.
Co to znamená pro běžného člověka?
Růst ekonomiky není jen abstraktní číslo. Přinejmenším naznačuje, že firmy mají zakázky, lidé práci a mzdy rostou rychleji než inflace. Ta v září zpomalila na 2,3 procenta, což při rostoucích platech znamená zlepšování reálné finanční situace domácností. Nezaměstnanost v září klesla na tři procenta – nejnižší hodnotu v celé EU spolu s Maltou.
Vít Hradil z Investiky upozorňuje, že pokud by se mezičtvrtletní růst udržel, posouval by Česko bezpečně do teritoria ekonomické konjunktury. Za příjemné překvapení označil výkon zahraničního obchodu, který si navzdory těžkostem průmyslového sektoru drží slušnou kondici.
Výhled do budoucna
Prognózy pro celý rok 2025 počítají s růstem HDP mezi 2,1 a 2,7 procenty. To je solidní výsledek, ale zároveň křehký. Česká ekonomika čelí strukturálním výzvám – nedostatku pracovních sil, závislosti na německém průmyslu a nejistotě ohledně globálních obchodních vztahů.
Lze odhadovat, že pokud se spotřeba domácností udrží na současné úrovni a investice do stavebnictví a infrastruktury budou pokračovat, ekonomika by mohla růst i v příštím roce podobným tempem. Otázkou zůstává, jak dlouho vydrží příznivá konstelace nízké inflace, rostoucích mezd a relativně stabilní zahraniční poptávky. Zatím ale platí: česká ekonomika překvapila. A v době, kdy se Evropa potýká s nejistotou, je to dobrá zpráva.
Zdroj info: ČSÚ, ČT24, Eurostat
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
