Aktuálně:

Orbán mezi Trumpem a Putinem: Maďarská energetická past se zavírá

30.10.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Orbán mezi Trumpem a Putinem: Maďarská energetická past se zavírá

Maďarský premiér Viktor Orbán se chystá do Washingtonu s nelehkým úkolem. Má přesvědčit Donalda Trumpa, že jeho země potřebuje výjimku ze sankcí proti ruským energetickým gigantům. Přitom čísla jsou alarmující. Maďarsko je na ruské ropě a plynu závislé víc než kdykoli předtím.

Když se čísla mění v politiku

V roce 2024 tvořila ruská ropa 86 procent celkového maďarského dovozu této suroviny. U zemního plynu je situace podobná – Rusko pokrývá 80 až 85 procent spotřeby. To nejsou čísla, která by naznačovala diverzifikaci. Spíš naopak.

Trumpova administrativa nedávno uvalila sankce na Rosněfť a Lukoil s odůvodněním, že Moskva neprokazuje odhodlání směřovat k míru na Ukrajině. Washington nyní očekává, že Maďarsko, Slovensko a Turecko vypracují plán na snížení závislosti na ruských energetických dodávkách. 

Výrok o „otázce fyzické reality“ učinil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, nikoliv premiér Orbán. Jeho vláda hledá způsoby, jak se sankcím vyhnout a ochránit energetické zájmy země. Jenže hlavní maďarští hráči MOL Group a MVM Group jsou pevně napojeni na ruské dodavatele, především na ropovod Družba.

Evropa tlačí, Budapešť brzdí

Zatímco ministři energetiky zemí EU se v říjnu 2025 shodli na harmonogramu úplného ukončení dovozu ruského plynu a ropy do roku 2028, Maďarsko tyto plány odmítá. Orbánova vláda je kritizuje a tvrdí, že bez ruských zdrojů nelze zajistit energetickou bezpečnost země. Nový Národní energetický a klimatický plán však označuje tuto závislost za riziko a obsahuje kroky ke snížení závislosti.

Paradoxně přitom Maďarsko zaznamenalo v červnu 2025 rekordní podíl solární energie – 42 procenta na celkové výrobě elektřiny. Technické a logistické možnosti pro diverzifikaci tedy existují. Chybí vůle, nebo je to kalkulace?

Maďarsko na rozdíl od mnoha svých sousedů neudělalo žádné aktivní kroky k tomu, aby se zbavilo závislosti na ruských energetických dodávkách. Naopak – v roce 2021 podepsalo patnáctiletou smlouvu s Gazpromem a pokračuje v projektu Paks II, jaderné elektrárny realizované ve spolupráci s ruskou státní společností Rosatom. Tento projekt však čelí právním a finančním překážkám po rozhodnutí Soudního dvora EU.

Cena loajality

Maďarsko čelí kritickému momentu. Budapešťská vláda varuje, že bez ruských dodávek by se účty za energie mohly až ztrojnásobit, ale odborníci hodnotí dopad jako méně dramatický. Přesto platí, že čím déle Maďarsko odkládá diverzifikaci, tím dražší a bolestivější bude nevyhnutelný odklon.

Orbánova cesta do Washingtonu tak není jen diplomatickou misí. Je testem, zda dokáže vybalancovat mezi Trumpovým tlakem a Putinovými dodávkami. 

Zdroj info: kyivindependent.com

Autor: Josef Neštický

Foto:  Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.