Po sedmnácti letech se mladí Chorvaté vrátí do kasáren. Parlament v Záhřebu schválil obnovení povinné vojenské služby, kterou země zrušila v roce 2008. Od roku 2026 čeká na muže ve věku 18 až 30 let dvouměsíční výcvik. Jde o pragmatickou reakci na měnící se bezpečnostní prostředí, nebo o politický symbol s nejasným přínosem?
Když se bezpečnost vrací do módy
Chorvatsko není v Evropě samo. Po ruské invazi na Ukrajinu se debata o branné povinnosti vrací do zemí, které ji před lety opustily. Zatímco profesionální armády slibovaly efektivitu a modernitu, současná realita ukazuje, že počty někdy prostě hrají roli. Záhřeb plánuje ročně povolat přibližně čtyři tisíce mladých mužů z potenciálu 17 až 18 tisíc odvedenců. To znamená selektivní přístup – ne každý nastoupí.
Hlasování v parlamentu bylo poměrně jednoznačné: 84 poslanců pro, 30 se zdrželo, 11 bylo proti. Ministr obrany Ivan Anušić zdůrazňuje „nárůst různých typů hrozeb vyžadujících rychlou reakci“. Jenže co přesně tyto hrozby jsou? Rusko je daleko, NATO chrání, Balkán je relativně klidný. Kritici proto mluví o „klamání veřejnosti“.
Dvacet milionů eur za disciplínu
Roční náklady dosáhnou 20 milionů eur. Branci budou pobírat měsíční odměnu 1100 eur – v chorvatských poměrech slušná částka, která má projekt učinit přijatelnějším. Denní režim od šesti ráno do deseti večer má naučit mladé muže disciplíně. Zní to jako návrat k osvědčeným hodnotám, nebo spíš jako nostalgický pokus o řešení problémů 21. století metodami století minulého?
Infrastruktura bude vyžadovat „vážné zásahy“ do kasáren a ubytovacích zařízení a země takninvestuje do obnovy vojenských objektů pro dvouměsíční výcvik.
Militarizace, nebo pragmatismus?
Opoziční hlasy varují před „militarizací společnosti“ a tvrdí, že krok „nepřispívá k obranyschopnosti“. Mají pravdu? Dva měsíce v kasárnách z nikoho neudělají profesionála. Oproti loňsku, kdy byla armáda čistě dobrovolnická, ale vznikne záloha lidí se základním výcvikem. V případě krize to může být rozdíl. Chorvatsko zrušilo povinnou službu v roce 2008, branná povinnost však formálně zůstala. Teď se kruh uzavírá. Debata je podle kritiků „vedena nezodpovědně a klíčové otázky zůstávají nezodpovězeny“. Jenže v politice často platí: když se mění bezpečnostní prostředí, mění se i odpovědi na otázky, které jsme si pokládali před lety.
Co z toho plyne? Chorvatsko vsadilo na návrat k modelu, který kombinuje profesionální jádro s povinnou zálohou. Jestli to fungovat bude, ukáže až praxe. Přinejmenším jde o jasný signál: malé země si nemohou dovolit spoléhat jen na to, že je někdo ochrání. A možná právě v tom je ta nejdůležitější lekce – ne pro brance v kasárnách, ale pro politiky v parlamentech.
Zdroj info: apnews.com, euractiv.com, vlada.gov.hr
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
