Roboty místo dělníků: Čína přebírá vedení v globálním závodě

Od závislosti k soběstačnosti

V roce 2010 měla Čína jen 17 tisíc průmyslových robotů a byla závislá na zahraničních dodavatelích, kteří ovládali 74 procent trhu. To se změnilo v roce 2013, kdy Čína předběhla Japonsko a stala se největším světovým trhem s prodejem 36 560 kusů. Klíčovým impulsem byl plán „Made in China 2025“, spuštěný v roce 2015, který měl zajistit soběstačnost v klíčových technologiích, včetně robotiky.

Mezi lety 2016 a 2020 následoval masivní růst: hustota robotů vyskočila z 30 na 246 kusů na 10 tisíc zaměstnanců díky politice podpory domácí výroby. Dnes jsme svědky konsolidace – Čína dosáhla více než 50 procent světových instalací a operační zásoba překročila 2 miliony kusů, což je světový rekord. Podle zprávy Mezinárodní federace robotiky (IFR) z roku 2024 tvoří čínské instalace 54 procent globálního trhu, více než zbytek světa dohromady. Tento posun není náhodný – je to výsledek dlouhodobé strategie, která připomíná šachovou partii, kde Peking plánuje několik tahů dopředu.

Současný boom

V současnosti je čínský robotický průmysl v plném proudu. Instalace v roce 2024 vzrostly o 5 procent meziročně na 295 tisíc kusů, přičemž domácí výrobci poprvé překonali zahraniční konkurenty s podílem přes 57 procent.

Trh průmyslových robotů dosáhl hodnoty 16,5 miliardy USD a očekává se růst na 108 miliard USD do roku 2028 s roční mírou 23 procent. Hustota robotů na úrovni 470 kusů na 10 tisíc zaměstnanců ji staví na třetí místo na světě, před Německem (429), ale za Jižní Koreou a Singapurem.

Klíčoví hráči jako Estun Automation (10,5 procenta trhu v prvním pololetí 2025), Inovance, Siasun nebo Geek+dominují domácímu segmentu. V březnu 2025 vláda vytvořila státní fond rizikového kapitálu, který má do roku 2045 přilákat téměř 1 bilion RMB (asi 130 miliard eur) do robotiky a umělé inteligence, podle oznámení Národní rozvojové a reformní komise (NDRC).

Motory růstu? Automobilový, elektrotechnický a elektronický průmysl, kde roboty jako digitální dvojčata – virtuální kopie reálných procesů – optimalizují výrobu v reálném čase.

Pohledy z různých úhlů

Ekonomicky je robotika pro Čínu motorem růstu – snižuje náklady na práci a zvyšuje produktivitu, ale kritici varují před cenovou válkou, kde levné čínské roboty snižují marže v USA a EU. V Evropě to tlačí firmy k diverzifikaci – máme dostupnější technologie, což pomáhá průmyslníkům, ale domácí výrobci automatizace čelí tlaku.

Politicky? Čínská dominance, řízená státní strategií, zvyšuje geopolitické napětí – USA a EU zavádějí exportní kontroly, zatímco Peking staví na lokálních ekosystémech. Technologicky Čína vede v hardwaru a inovacích jako embodied AI – umělá inteligence pro fyzické interakce –, ale USA drží náskok v základním výzkumu. Sociálně? Robotizace řeší stárnoucí populaci Číny, kde chybí pracovní síly, ale vyvolává obavy z mizejících míst. Vláda podporuje rekvalifikace, přesto napětí roste.

Dopady na Česko

Pro český průmysl, silný v automobilovém a strojírenském sektoru, znamená čínská dominance růst konkurence, ale i levnější roboty jako službu (RaaS), kde platíte jen předplatné. Riziko? Závislost na čínských komponentech může narušit dodávky, jak jsme viděli v minulých krizích. Sociálně to tlačí na změnu – ztrátu míst v montážích, ale zároveň roste poptávka po AI specialistech. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR koordinuje podporu inovací, výzkumné instituce a univerzity se zaměřují na robotiku – je čas investovat, abychom nezaostávali.

Do konce dekády očekáváme pokračující růst čínského trhu, expanzi humanoidních robotů do služeb a potenciální obchodní bariéry mezi Východem a Západem. V Česku? Strategické plánování s důrazem na vlastní technologie, vzdělávání a spolupráci – s Čínou i partnery jako Německo. 

Zdroj info: Mezinárodní federace robotiky (IFR), analýza Morgan Stanley, Bloomberg, theaiinsider.tech

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT