Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v nedávné zprávě varuje: Masivní příliv evropských dotací do Česka zatím nepřinesl očekávaný dlouhodobý ekonomický impuls. Místo toho se peníze často rozptylují do tisíců malých projektů, které řeší okamžité potřeby, ale neposilují konkurenceschopnost země. Jak se to stalo – a co s tím dál?
Od euforie k realitě
Představte si, že před více než dvěma desetiletími, když Česko vstupovalo do Evropské unie, se očekával proud peněz, který měl přetvořit naši ekonomiku. Do poloviny roku 2025 jsme z EU získali více než 1,25 bilionu korun – mnohem více, než jsme do společného rozpočtu přispěli. První programové období 2004–2006 bylo rychlokurzem čerpání: zaměřené na infrastrukturu, vyčerpané z 99 procent, ale bez hluboké strategie. Pak přišlo období 2007–2013 s téměř 26 miliardami eur – administrativa narostla, ale čerpání dosáhlo 96 procent. Období 2014–2020 podle NKÚ působilo efektivněji, s důrazem na inovace a udržitelnost – Česko tehdy patřilo mezi lídry.
Dnes vidíme, že tento úspěch byl spíš zdánlivý. Podle zprávy NKÚ EU Report 2025, která hodnotí období od dubna 2024 do března 2025, roztříštěné dotace – tedy čerpání rozdělené do desítek tisíc malých, často lokálních projektů – nevedly k trvalému růstu. Co to znamená? Roztříštěné dotace jsou peníze EU, které se rozlévají do mnoha, často neprovázaných iniciativ bez strategického přínosu pro ekonomiku. Trvalý růst by měl znamenat udržitelný nárůst HDP a konkurenceschopnosti, spojený s modernizací a snižováním regionálních rozdílů – což je jádro politiky soudržnosti EU, jež má vyrovnávat disparity mezi regiony.
Čísla mluví jasně, ale bolestivě
HDP Česka v paritě kupní síly se vůči průměru EU od roku 2004 do 2023 zlepšil o 10 až 13 procentních bodů – to zní slušně, ale Polsko překonalo 33 bodů a Litva dokonce 38. Nejhorší je situace v regionech: Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) se v HDP na obyvatele vůči průměru EU téměř nepohnul, přestože z fondů EU čerpá nejvíce podpory. V současném období 2021–2027 máme k dispozici přes 21 miliard eur. K srpnu 2025 bylo proplaceno 94,25 miliardy korun, evidováno 26 tisíc žádostí za 367,7 miliardy korun, což představuje 70,3 procenta alokace. V operačních programech, jako jsou Integrovaný regionální operační program (IROP) s 16,1 procenta proplacení nebo OP Doprava s 40,9 procenta, vidíme, že prioritou je čerpat, ne investovat chytře.
Projekty často končí okamžitou spotřebou: obměna vybavení v obcích, rekonstrukce kulturních domů, ale bez dlouhodobého efektu. Evropské fondy financují asi 40 procent veřejných investic, a podle simulací by měly přidat k HDP 1,9 procenta do roku 2030, hlavně díky infrastruktuře. Ale NKÚ říká: Systém je nastavený na absorpci – tedy schopnost čerpat peníze – ne na výsledky. Prezident NKÚ Miloslav Kala to shrnul výstižně: „Masivní vstup peněz nevedl k zlepšení hospodářské výkonnosti.“ A my jako společnost za to platíme vyššími regionálními rozdíly a stagnací na Severozápadě, kde přetrvává vysoká nezaměstnanost i přes dlouholetou podporu.
Ekonomové kritizují tuto roztříštěnost: proč neinvestovat raději do inovací než do tisíců malých projektů? Sociálně pak Evropský parlament volá po samostatném fondu proti chudobě, protože současné programy sociálního začleňování selhávají.
Proč to nefunguje a co to znamená pro nás
Příčiny jsou známé – a bolestivé. Systém upřednostňuje čerpání před výsledky, politické a regionální zájmy tlačí k malým projektům, chybí dlouhodobá strategie a koordinace. Nízká absorpční kapacita regionů a složitá administrativa situaci zhoršují. Místo progresivních investic do moderních sektorů končíme u krátkodobých řešení. Dopady? Zpomalené přibližování k průměru EU, rostoucí regionální rozdíly a nedostatečné snižování chudoby. Na Severozápadě, kam proudí nejvíc dotací, stále chybí kvalitní pracovní místa – ironicky právě tam, kde měly dotace pomoci nejvíc.
Čas na reformy, nebo ztracená šance?
V současnosti vláda připravuje změny pro období po roce 2027, kdy bude z kohezní politiky méně peněz. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) navrhuje dva scénáře: úzce zaměřený ekonomický přístup nebo širší podporu. Očekávají se reformy – vyšší spoluúčast příjemců, méně programů, více úvěrů a záruk místo grantů. Strategický rámec Politika soudržnosti 28+ má přizpůsobit podporu regionům, jako je postižený Severozápad. Evropská komise i Hospodářská komora ČR volají po větší koncentraci prostředků, inspirované polským modelem.
Pokud to zvládneme, mohou se EU fondy stát skutečným motorem růstu. Jinak? Zůstaneme v pasti roztříštěnosti.
Zdroj info: NKÚ (EU Report 2025), MMR.gov.cz
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
