Čína se stále více otevírá diskusím o umělé superinteligenci, což v USA vyvolává poplašné signály a urychluje reakce. Zatímco Pekingu jde o ekonomickou dominanci, Washington vidí hrozbu pro národní bezpečnost. Tento nový závod v umělé inteligenci, který se zrychluje od roku 2024, má dalekosáhlé důsledky i pro Evropu.
Historický základ závodu v AI
Umělá inteligence se stává klíčovým prvkem globálního technologického soupeření. Do roku 2017 dominovaly USA díky Silicon Valley a akademickým centrům, jako jsou MIT či Stanford. Čína je tehdy jen doháněla, ale v roce 2017 přišel obrat – ambiciózní Plán rozvoje AI nové generace sliboval světové vedení do roku 2030. Tento dokument nastartoval státní investice, které předstihly americké exekutivní příkazy z let 2019 a 2023.
Dnes se závod ještě více vyostřuje – Čína mluví o superinteligenci, zatímco USA reagují restrikcemi. Před pěti lety měla Čína jen zlomek amerických patentů, nyní vede v oblasti generativní AI šestinásobně.
Čínský vzestup
Čína nehraje na remízu – hraje o vedení. V roce 2024 dosáhl její AI trh hodnoty kolem 21,6 miliardy USD a pro rok 2025 se očekává růst na až 150 miliard USD. Investice? Až 48procentní nárůst na 84 až 98 miliard USD, z toho vláda přispěje 56 miliardami a soukromý sektor 24 miliardami. Patentová dominance je ohromující: mezi lety 2014 a 2023 vzniklo přes 38 tisíc patentů v generativní AI, tedy šestkrát více než v USA, a k prosinci 2023 celkem 378 tisíc platných AI patentů (WIPO a CNIPA). V prvních deseti měsících roku 2024 přibylo dalších 13 tisíc. Ekonomický kontext? Čína má přes 4500 AI firem; mezi lety 2013 a 2023 vzniklo 1446 startupů (Stanford AI Index). K polovině 2025 jich bylo přes 4000, z toho 17 jednorožců s financováním ve výši 16,5 miliard USD.
Prezident Si Ťin-pching označuje AI opakovaně za národní prioritu, premiér Li Čchiang v červenci 2025 navrhl globální institut pro správu AI. Dokument „Umělá inteligence Plus“ ze srpna 2025 cílí na 70% integraci AI do ekonomiky do roku 2027 a 90 % do roku 2030. Technicky? Open-source model DeepSeek R1 z ledna 2025 se přibližuje americkým špičkám – rozdíl v hodnocení klesl ze 103 bodů (leden 2024) na 23 (únor 2025).
Americká reakce
V USA to vře. Soukromé investice do AI v roce 2024 dosáhly 109,1 miliardy USD, oproti čínským 9,3 miliardy USD, přičemž čínský důraz směřuje více ke státu (AI Index 2025). Reakce? Akční plán „Winning the AI Race“ z roku 2025 obsahuje 90 opatření pro podporu dominance, deregulace a infrastruktury – včetně projektu Stargate za 500 miliard USD na výstavbu datových center. Zpřísněné exportní restrikce a kontroly investic do Číny mají zabránit vojenskému využití AI. USA považují závod o umělou inteligenci za prioritu národní bezpečnosti, protože se obávají čínského technologického pokroku a rostoucích geopolitických rizik, která zahrnují i debatu o superinteligenci – od etických dilemat až po možné existenční hrozby.
Co je superinteligence?
Pojďme to vysvětlit jednoduše. Umělá obecná inteligence (AGI) je AI, která zvládá úkoly jako člověk – učí se flexibilně napříč oblastmi. Superinteligence (ASI) jde dál: převyšuje člověka ve všech oblastech – od vědy po sociální dovednosti – a je schopná rekurzivního sebezdokonalování. Riziko je existenční, protože superinteligence může vyřešit problémy, které lidstvo dosud vyřešit neumí, ale zároveň je může sama realizovat. AGI je most, ASI je cíl. Podle definic z roku 2025 jde stále o hypotetický koncept, ale Čína i USA ho berou velmi vážně.
Maraton s neznámým cílem
Čínský zájem o superinteligenci a rychlá americká reakce ukazují, že AI závod je maraton, ne sprint. Pokud Čína dožene Západ v open-source technologiích, může to vést buď k fragmentaci trhu, nebo k tlaku na globální regulaci prostřednictvím OSN či WIPO.
Zdroj info: AI Index Report 2025, fortunebusinessinsights.com, WIPO a CNIPA, whitehouse.gov, WAIC 2025, nbcnews.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
