Evropská unie zintenzivňuje své úsilí o snížení byrokracie, což slibuje úspory pro podniky, ale zároveň vyvolává obavy z oslabení environmentálních a sociálních standardů. Lídři EU v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou prosazují tzv. omnibusové balíčky, které mají zjednodušit pravidla v oblasti udržitelnosti a investic. Pro české firmy to může znamenat méně papírování, ale i otázku, zda se neobětuje dlouhodobá ochrana národních zájmů.
Historické kořeny byrokratického řetězu
Evropská unie se od osmdesátých let snaží zefektivnit své fungování, ale v tomto procesu se často objevují překážky. Deregulace, tedy omezování předpisů, které brání volnému pohybu zboží, služeb či kapitálu, je od počátku klíčovým prvkem budování jednotného trhu. Jednotný evropský akt z roku 1986 položil základy pro odstranění hranic do roku 1992.
V devadesátých letech přišla liberalizace sektorů, jako jsou telekomunikace nebo energetika, kdy se rušily monopoly a otevíral se prostor pro nové hráče. To vše pod heslem „lepší regulace“ – tedy ne rušit všechno, ale dělat věci efektivněji.
Dnes se tento proces vrací v plné síle. Agenda Better Regulation s principem „jeden dovnitř, jeden ven“ slibuje, že nové pravidlo nahradí staré. Podle oficiálních dokumentů Evropské komise to není jen o úspoře času, ale také o posílení konkurenceschopnosti vůči globálním rivalům.
My v Česku to známe dobře: od vstupu do EU v roce 2004 jsme viděli, jak jednotný trh otevřel dveře exportu, ale zároveň přinesl lavinu administrativy. Průzkumy ukazují, že 85 % českých firem oceňuje volný trh, ale většina ho považuje za přetížený byrokracií.
Aktuální tahouni a rozporuplné hlasy
Omnibusové balíčky, které Komise představila letos, cílí na zjednodušení pravidel v oblasti udržitelnosti, reportingu podle směrnice CSRD a digitalizace pro malé a střední podniky (MSP). Ambiciózní cíl? Snížit administrativní zátěž o 25 % pro velké firmy a až o 35 % pro MSP, což má podle odhadů Komise ušetřit více než 6 miliard eur ročně. Do roku 2029, tedy do konce mandátu současné Komise, má být tento cíl naplněn.
Ale pozor na paradox: zatímco se ruší stará pravidla, nová – jako AI Act pro umělou inteligenci nebo EUDR proti odlesňování – právě nabývají účinnosti. To přináší zátěž, ale i vznik globálních standardů. V Česku to pocítí více než tisíc firem kvůli CSRD.
Názory se ale rozcházejí. Podnikatelé deregulaci vítají – méně byrokracie znamená rychlejší inovace a nižší náklady, zejména pro MSP, které tvoří páteř české ekonomiky. Pomůže to čelit konkurenci z USA a Číny. Naopak environmentální organizace varují, že oslabíme-li ochranu, ohrozíme klimatické cíle. V Evropském parlamentu Alexandr Vondra (ODS) volá po radikální úlevě, zatímco levicové frakce se obávají ztráty sociálních standardů.
Dopady na Česko a výhled do budoucnosti
Pro Česko to znamená úlevu pro firmy, ale zároveň riziko růstu cen u služeb. Administrativní zátěž brzdí konkurenceschopnost MSP, které jsou klíčové pro naši ekonomiku, a občané zároveň cítí tlak na životní náklady. Příčiny? Ekonomická nejistota, geopolitika a digitální revoluce nutí EU hledat větší flexibilitu.
Do roku 2029 plánuje Komise 51 iniciativ, z toho 11 zaměřených na deregulaci, včetně omnibusových balíčků pro zemědělství a průmysl. Lze očekávat, že podle zkušeností z programů REFIT a Fit for Future se úspory projeví během 1–2 let, ale pouze pokud se podaří vyvážit je s novými regulacemi. Deregulace může být ventilem pro unavenou ekonomiku EU, ale bez opatrnosti hrozí, že se Evropa ztratí v labyrintu kompromisů.
Zdroj info: europa.eu, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Politico.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
