Aktuálně:

Trump tasí Tomahawky: Zbraň míru, nebo začátek nové války?

15.10.2025, Autor: Josef Neštický

3 votes, average: 4,67 out of 53 votes, average: 4,67 out of 53 votes, average: 4,67 out of 53 votes, average: 4,67 out of 53 votes, average: 4,67 out of 5
Trump tasí Tomahawky: Zbraň míru, nebo začátek nové války?

Donald Trump znovu překvapil svět svým prohlášením, které by mohlo změnit dynamiku válku na Ukrajině. Americký prezident naznačil, že Spojené státy by mohly dodat Kyjevu Tomahawky s doletem až 2 500 kilometrů, pokud Rusko neukončí konflikt. 

Co jsou Tomahawky a proč by mohly být klíčové?

Tomahawk je podzvuková řízená střela s plochou dráhou letu, která je standardní výzbrojí amerického námořnictva od osmdesátých let. Její nejnovější verze Block 5, modernizovaná v roce 2025, prodlužuje životnost o patnáct let a vylepšuje navigaci kombinací GPS, inerciálních navigačních systémů a technologií kopírování terénu. Bojová hlavice obsahuje asi 450 kilogramů trhaviny, což stačí na zničení mostů, skladů nebo velitelských center.

Tyto rakety nejsou obyčejné granáty. Jejich dolet umožňuje útoky hluboko v nepřátelském týlu – z území Ukrajiny by teoreticky dosáhly až do Moskvy. Cena jedné střely? Zhruba dva miliony dolarů. V kontextu války na Ukrajině, která se táhne od roku 2014 a eskalovala ruskou invazí v roce 2022, by takové zbraně znamenaly posun od obranných bojů k ofenzivním úderům do hloubky. Podobné systémy jako například HIMARS, které USA dodaly v roce 2022, pomohly Ukrajině narušit ruské dodávky. Ale Tomahawky? To je úplně jiná liga.

Hrozba nebo realita?

Trumpovo vyjádření z října 2025 není jen rétorika. Trump vedl rozhovory s prezidentem Volodymyrem Zelenským o posílení ukrajinské armády, včetně dodávek raket dlouhého doletu a systémů protivzdušné obrany. Zatím jde o hypotézu – Tomahawky Ukrajině zatím dodány nebyly – ale v patové situaci konfliktu, kde obě strany útočí na infrastrukturu a logistiku, to zní jako varování Moskvě. Administrativa Trumpa pokračuje v pomoci v řádech stovek milionů dolarů, i když celková podpora mírně klesá oproti vrcholu v roce 2023.

Historicky USA investovaly do Ukrajiny přes 66,5 miliardy dolarů do ledna 2025. To zahrnuje více než deset tisíc protitankových střel Javelin, čtyřicet systémů HIMARS, Patriot a NASAMS. V roce 2022 to byly spíš defenzivní zbraně, dnes se mluví o ofenzivě. Trump, který nikdy nejde daleko pro provokaci, chce podle svých slov zajistit, aby Ukrajina používala nové zbraně „s rozumem“, aby se vyhnula eskalaci. Ale co když to tak Rusko nepochopí?

Změna pravidel nebo riziko chaosu?

Na jedné straně stojí argumenty pro dodávku. Tomahawky by umožnily Ukrajině zasáhnout ruské strategické cíle – sklady, rafinérie, velení – a zmírnit tlak na frontu. Jejich nízký let a přesnost ztěžují detekci ruskými systémy, což by mohlo otočit dynamiku války ve prospěch Kyjeva. Analytici odhadují, že by to narušilo ruské logistické toky podobně jako HIMARS v Donbasu, ale ve větším měřítku.

Na druhé straně Kreml hrozí „kvalitativní eskalací“, včetně jaderných varování. Rusko by mohlo reagovat asymetricky – útoky na cíle NATO nebo kybernetické akce – což by USA vtáhlo přímo do bojů. Někteří experti varují před destabilizací: válka by se rozšířila mimo Ukrajinu, ovlivnila by energetiku a migraci v Evropě. V Česku zatím chybí oficiální reakce – politické strany se soustředí na obecné vyzbrojování Ukrajiny, kde postoje kolísají – od otevřené podpory v ODS po nesouhlas v SPD.

Dopady pro nás

Příčina tohoto zvažování je jasná – Ukrajina potřebuje narušit ruské struktury, aby přežila opotřebovací válku. Pro Česko to znamená rizika: destabilizace by zhoršila energetickou bezpečnost, jak jsme zažili v roce 2022 s výpadky plynu. Ekonomicky by to znamenalo vyšší náklady na obranu – náš rozpočet na bezpečnost roste, ale eskalace by to urychlila. Naopak, pokud by Tomahawky donutily Rusko k jednání, mohlo by to přinést úlevu.

Trumpovo gesto může být blafem, ale v hypotetickém scénáři by Tomahawky zahájily novou éru konfliktu – s rizikem eskalace, nebo tlakem na mírová jednání. 

Zdroj info: reuters.com, cnbc.com

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rok 2025: Nejkrvavější kapitola ukrajinské civilní tragédie

14.01.2026, Autor: Josef Neštický

Svět si zvyká na válku na Ukrajině jako na něco, co prostě je. Jenže čísla z terénu vypovídají příběhy. Rok 2025 se zapsal do historie konfliktu jako smrtící pro civilní obyvatelstvo – nejméně 2 500 mrtvých a 12 000 zraněných. Oproti roku 2024 vzrostl počet obětí o 31 procent, oproti roku 2023 dokonce o 70 procent. A mluvíme jen o těch případech, které OSN dokázala ověřit. Realita je nejspíš ještě horší.

Zelenskyj naznačuje konec války v první polovině roku – realita, nebo taktika?

09.01.2026, Autor: red

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že válka s Ruskem by mohla skončit ještě před koncem června 2026. Stalo se tak při zahájení kyperského předsednictví v Radě EU – symbolickém okamžiku, který Zelenskyj využil k tomu, aby naznačil „nový milník" v jednáních. Jde o reálný průlom, nebo o diplomatickou choreografii před složitými rozhovory?

Katastrofální populismus, nebo nutný kompromis? Zimní balíček Kyjeva dělí Ukrajinu i její spojence

07.11.2025, Autor: red

Ukrajinská vláda představila zimní program pomoci, který má zmírnit dopady války a energetické krize. Prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o solidaritě v temných měsících, zatímco kritici vidí v balíčku spíše „katastrofální populismus“. Přinejmenším to naznačují ostré reakce expertů i politiků, podle nichž Kyjev riskuje nejen rozpočet, ale i důvěru zahraničních partnerů.

Trump a válka na Ukrajině: Když diplomacie zní jako rezignace

01.11.2025, Autor: Marek Hájek

Americký prezident Donald Trump po setkání s čínským lídrem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji prohlásil, že „někdy je musíte nechat bojovat". Mluvil o Rusku a Ukrajině. Tato slova v Kyjevě vyvolala zklamání, ale možná i pochopení toho, jak složitá je cesta k míru, když se velké mocnosti dohadují o budoucnosti malé země.

Jak Asad vydělával na ukrajinské válce: Pašované obilí pro Sýrii

21.10.2025, Autor: Marek Hájek

V době, kdy válka na Ukrajině sužuje světové potravinové trhy se ukázalo, že ruské lodě nejen blokovaly export obilí, ale také pašovaly statisíce tun z okupovaných území. Vyšetřování po pádu Asadova režimu v Sýrii odhalilo, jak se nelegální obchod stal nástrojem financování agresorů. Po konci režimu v prosinci 2024 se situace změnila – Ukrajina nyní posílá humanitární pomoc právě do Sýrie.

NCOZ bije na poplach: Po válce na Ukrajině může přijít vlna zločinu

19.10.2025, Autor: Josef Neštický

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Česku se aktivně připravuje na možný příliv násilí po skončení války na Ukrajině. Experti varují před traumatizovanými veterány a migrací gangů, zatímco statistiky ukazují na mírný růst násilných činů. Jak se naše bezpečnostní složky připravují na rizika, která může konec války přinést?

Válka trvá, podpora slábne: Vojenská pomoc Ukrajině klesá

16.10.2025, Autor: red

Nejnovější zprávy odhalují překvapivý pokles vojenské pomoci Ukrajině o 43 % v červenci a srpnu 2025 oproti první polovině roku. Tento trend, navzdory rekordní evropské podpoře z první poloviny roku, vyvolává otázky o únavě donorů a budoucnosti konfliktu. 

Trump tasí Tomahawky: Zbraň míru, nebo začátek nové války?

15.10.2025, Autor: Josef Neštický

Donald Trump znovu překvapil svět svým prohlášením, které by mohlo změnit dynamiku válku na Ukrajině. Americký prezident naznačil, že Spojené státy by mohly dodat Kyjevu Tomahawky s doletem až 2 500 kilometrů, pokud Rusko neukončí konflikt. 

Americké pick-upy na frontě: Rusko z nich odpaluje drony navzdory sankcím

14.10.2025, Autor: red

Navzdory přísným západním sankcím se do Ruska dostalo nejméně 130 amerických nákladních vozů Ram 1500, které slouží jako mobilní odpalovací rampy pro smrtící drony Shahed. Tato skutečnost, odhalená investigativním vyšetřováním, ukazuj slabiny globálního sankčního systému a dokládá, jak Rusko improvizuje v konfliktu na Ukrajině. Dnes se tento trend stává varováním  – sankce fungují, ale ne zcela dokonale.