Visegrádská skupina, nebo V4, je pro mnohé Čechy symbolem středoevropské hrdosti a spolupráce. Přitom většina z nás ji podporuje spíš intuitivně, než s hlubším pochopením jejího fungování. Tento článek se proto zaměřuje na to, proč Češi Visegrád milují, co tato skupina skutečně dělá a zda je v dnešní politické realitě ještě relevantní – nebo už jen představuje nostalgickou vzpomínku na „staré dobré časy“.
Úvodní háček
Představte si, že jste na večírku a někdo zmíní Visegrád. „To je super, naše V4!“ prohlásíte hrdě, jako byste fandili oblíbenému fotbalovému týmu. Jenže když se zeptají, co přesně ta skupina dělá, nastane ticho. Češi jsou na Visegrád pyšní – je to jako rodinný erb, který evokuje společnou historii a blízkost s Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Je to tedy opravdová sounáležitost, nebo spíš slepá oddanost symbolu, jehož význam nám uniká?
Od symbolu králů k moderní spolupráci
Visegrádská skupina, zkráceně V4, se zrodila v únoru 1991 v malém maďarském městečku Visegrád. Založili ji tehdejší lídři postkomunistických států Václav Havel za Československo, József Antall za Maďarsko a Lech Wałęsa za Polsko. Nebylo to náhodné místo: odkazovalo na historické setkání tří středověkých králů z 14. století – Jana Lucemburského, Kazimíra III. Velikého a Karla I. Roberta z Uher.
Původní cíll byl jasný: pomoci těmto zemím přejít od totalitního systému k demokracii a tržní ekonomice. Chtěly společně vstoupit do Evropské unie a NATO, což se podařilo v roce 2004. Dnes, v říjnu 2025, se V4 zaměřuje především na koordinaci politik v rámci EU – od energetiky po kulturu. Jenže, jak říká staré přísloví, i mosty se časem opotřebují, pokud se o ně nestaráme.
Jak V4 vnímají lidé
Pro Čechy je V4 často symbolem „spojení proti Bruselu“ – jakési protiváhy unijní byrokracie. V internetových diskuzích se objevuje obdiv k Viktorovi Orbánovi za jeho tvrdý postoj k migraci, i když proruské tendence v Maďarsku budí kritiku. Slovensko je vnímáno jako „nejbližší bratr“, Polsko jako silný partner, i když přetrvávají stereotypy o „levném zboží“ z polských trhů.
Je v tom ironie: fandíme V4, jako by to byl náš středoevropský klub, ale netušíme o jejích mechanismech víc než o pravidlech švédského kulečníku. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se nálada změnila – Polsko a my jsme na straně Kyjeva, zatímco Maďarsko a Slovensko (s Robertem Ficem v čele) jsou opatrnější. A teď, po českých volbách v říjnu 2025, se mluví o posunu směrem k „trojici Babiš-Orbán-Fico“. My, Češi, to bereme s humorem: milujeme Visegrád, protože nás spojuje pocit sounáležitosti, ne proto, že bychom četli jeho zprávy.
Co V4 dělá ve skutečnosti
V praxi V4 není supervelmocí, ale spíš koordinátorem. V kultuře funguje Mezinárodní visegrádský fond, který v roce 2025 financuje projekty jako „Solární energie pro teenagery“ nebo sportovní akce typu „Visegrád Kite Cup“. Podporuje výměny mládeže, včetně Ukrajinců, a ekologické iniciativy – to je oblast, kde vidíme skutečný dopad, například v tisících grantů ročně.
V oblasti bezpečnosti panuje napětí kvůli válce na Ukrajině. Spolupracujeme na policejních a humanitárních projektech, ale rozdílné postoje k Rusku brání hlubší integraci. Hranice, migrace, energetika či doprava sever–jih zůstávají klíčovými, ale těžko posouvanými tématy. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2025 vyvážíme do zemí V4 asi 20 procent našeho exportu (hlavně na Slovenska a do Polska), dovážíme 16 procent importu – to je solidní, ale spíš díky přirozené provázanosti než díky V4 projektům.
Politická realita: Rozdělení táhne V4 dolů
Rozdílné postoje k válce na Ukrajině ukazují, jak je V4 rozpolcená. Polsko pod Donaldem Tuskem pevně stojí za Ukrajinou a NATO, připravené na konfrontaci s Ruskem. Naopak Maďarsko odmítá sankce a vojenskou pomoc, volá po míru bez Kyjeva. Slovensko s Robertem Ficem je podobně pragmatické, bez velké angažovanosti. Česká republika po parlamentních volbách očekává pod Andrejem Babišem kurz možná blíže k Maďarsku a Slovensku, což by oslabilo pouto s Polskem.
V4 má svou hodnotu v kultuře a ekonomické provázanosti – připomeňme si, že celkem 63 milionů obyvatel V4 tvoří silný blok s růstem HDP kolem 2-3 procent. Ale politické rozpory, zejména kvůli Ukrajině, ji oslabují. Možná bychom měli víc než jen fandit – pochopit, co Visegrád opravdu dělá, a pomoci mu najít společný směr. Jinak riskujeme, že zůstane jen hezkým symbolem na poličce historie.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: visegradgroup.eu, ČSÚ, Eurostat, ČNB, MPO
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
