Evropská unie se nachází uprostřed složitých jednání o bezúročné půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur, která by měla být zajištěna zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde je většina těchto prostředků uložena, stanovila jasné hranice a požaduje kolektivní odpovědnost. Tento návrh, prosazený Evropskou komisí, by mohl změnit pravidla hry v podpoře válkou postižené země, ale skrývá i rizika pro celý blok.
Od zmrazení k využití aktiv
Představte si, jak by se majetek agresora proměnil v záchranný štít pro jeho oběť – právě o to jde v aktuálním návrhu EU. Zmrazená ruská aktiva, především rezervy ruské centrální banky, dosahují v rámci Evropské unie přibližně 200 miliard eur, tedy zhruba 4,9 bilionu korun. Největší část, přes 190 miliard eur, spravuje belgická instituce Euroclear, mezinárodní depozitář cenných papírů. Aktiva byla zablokována na jaře 2022 po ruské invazi na Ukrajinu – podobně jako dříve majetek Íránu či Venezuely.
Dnes Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové navrhuje, aby tato aktiva sloužila jako záruka pro půjčku Ukrajině. Země by tak peníze získala okamžitě, zatímco splácení by začalo až po vyplacení válečných reparací ze strany Ruska – jde tedy o jakousi „hypotéku na budoucnost“. Podle dat Evropské komise by tato půjčka pokryla nejen zbrojní výdaje, ale i rozpočtový deficit a sociální potřeby. Dosud EU využívá hlavně výnosy z těchto aktiv, například na nákup zbraní nebo humanitární pomoc – tento návrh však představuje mnohem ambicióznější krok.
Postoje aktérů
Proč právě teď Belgie brzdí? Premiér Bart De Wever, předseda nacionalistické strany N-VA, varuje před právními riziky – Rusko by mohlo žalovat EU a členské státy, což by mohlo vyvolat finanční a diplomatické otřesy. „Nesmíme riskovat, že Belgie nese celou zátěž,“ řekl De Wever. Jeho postoj sdílejí Francie, Lucembursko a Maďarsko, které dokonce podalo žalobu na Soudní dvůr EU proti sankcím. Naopak Německo, Finsko či Švédsko návrh podporují jako projev solidarity.
Z ukrajinské strany ministr financí Serhij Marčenko a jeho náměstek Oleksandr Kava zdůrazňují, že prostředky mají sloužit nejen armádě, ale i každodennímu fungování státu. Rusko to vidí jinak – mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil plán za „krádež“ a a pohrozil znárodněním evropského majetku v Rusku. Na summitu EU v Kodani začátkem října návrh neprošel, jednání však pokračují.
Cesta k kompromisu
Návrh Evropské komise nabízí Ukrajině naději, ale zároveň testuje jednotu EU. Pokud se do konce října podaří dosáhnout kompromisu, půjčka by mohla být schválena s rozloženými riziky, což by posílilo evropskou solidaritu. Jinak hrozí prodloužení jednání a oslabení podpory.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico.eu, europa.eu, Euractiv.com, ČNB
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
