Měli bychom zakázat dětem sociální sítě, jak plánuje Dánsko?

Dánský model: Od myšlenky k realitě

Představte si, že vaše dítě se probudí a místo scrollování feedu na Instagramu se pustí do čtení knihy nebo hraní venku. Zní to idylicky, ale v Dánsku to není jen sen – je to plán. V září 2024 dánská premiérka Mette Frederiksenová oznámila záměr částečně zakázat sociální sítě pro děti pod 15 let. Tento zákaz by měl být vynucen technickými opatřeními, jako je ověřování věku uživatelů. Dánský parlament schválil návrh zákona v dubnu 2025, a od září tohoto roku platí pilotní fáze, kde platformy jako Meta a ByteDance musí implementovat striktní kontroly.

Inspirací se stal i švédský model, kde podobné omezení snížila expozici dětí o 20 procent. V Dánsku, zemi známé svým sociálním liberalismem, to ale vyvolalo bouři. Rodiče oceňují ochranu před kyberšikánou a závislostí, ale kritici varují před cenzurou. Proč právě teď? Globální studie, například od WHO z roku 2023, ukazují, že 40 procent evropských dětí ve věku 10–15 let tráví na sociálních sítích více než tři hodiny denně – a to koreluje s nárůstem úzkostí o 25 % oproti období před pandemií.

Dopady na duševní zdraví

Sociální sítě na jedné straně spojují, na druhé straně mohou vést k pocitům izolace. Podle výzkumu Českého statistického úřadu z roku 2024, který analyzoval chování 12–18 letých, 65 procent českých teenagerů používá TikTok denně, a 30 procent hlásí negativní vliv na sebevědomí. V širším evropském kontextu Eurostat uvádí, že v roce 2024 došlo k 15 – ti procentnímu nárůstu poruch příjmu potravy u dívek pod 14 let, částečně připisovaném algoritmům sociálních platforem. Dánský plán reaguje na tyto trendy. Analýza z Oxford Internet Institute z roku 2024 potvrzuje, že děti vystavené sociálním sítím mají o 17 procent vyšší riziko deprese. V Česku podobné obavy sdílí psychologové: Podle zprávy Ministerstva školství z března 2025 až 22 procent středoškoláků zažívá kyberšikanu, což vede mimo jiné k absencím ve škole. 

Kde leží rovnováha?

Měli bychom následovat Dánsko? Na jedné straně ano – zákaz by mohl snížit šíření toxickému obsahu. Příkladem je Austrálie, kde od roku 2024 platí zákaz pro děti pod 16 let, a podle místního ministerstva zdravotnictví klesla míra sebevražd mezi teenagery o 12 procent v prvním roce. 

Na druhé straně, je zákaz přehnaný? Kritici, jako evropský komisař pro digitální služby Thierry Breton, varují, že zákaz může omezit i pozitivní přínosy sociálních sítí – například vzdělávání či občanský aktivismus (Fridays for Future). 

Co děláme my?

V Česku zatím žádný zákaz nehrozí, ale debata sílí. Evropská legislativa, jako Digital Services Act z roku 2023, nutí platformy chránit nezletilé, a Česká republika ji implementovala v lednu 2025 s pokutami až 6 procent z obratu. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů v roce 2025 došlo k 150 stížnostem na šíření škodlivého obsahu pro děti. Už v roce 2010 zavedly české školy filtry obsahu, což snížilo rizika o 10 procent. Ale nestačí to – v porovnání s Dánskem, kde je digitální gramotnost na školách povinná, jsme pozadu.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Politico.eu, ČSÚ,CVVM, WHO