Aktuálně:

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?

Energetika je často vnímána jako svět složitých grafů a rostoucích účtů za elektřinu. Za těmito čísly se však skrývají příběhy strategických rozhodnutí, které mění pravidla hry. Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského je toho důkazem. V prvním pololetí 2025 dosáhl čistého zisku 2,1 miliardy eur, tedy přibližně 51,4 miliardy korun. Jak je možné, že holding za pouhých šest měsíců vydělal více, než mnozí z nás za celý život uvidí? Pojďme se na to podívat blíže.

Rekordní zisk: Co za ním stojí?

Podle údajů zveřejněných ČTK dosáhl EPH za první pololetí 2025 zisku 51,4 miliardy korun, což je oproti loňským 14,63 miliardám korun (602 milionů eur) skutečně dramatický skok. Hlavní hybnou silou tohoto růstu byla akvizice Slovenských elektráren, největšího výrobce elektřiny na Slovensku, kde EPH nově ovládá 66 % prostřednictvím Slovak Power Holding. Tento krok, dokončený začátkem roku 2025, znamenal odkup zbývajícího 50% podílu od italské skupiny Enel, čímž holding získal plnou kontrolu nad klíčovým hráčem na trhu.

Součástí finančních výsledků je mimořádné přecenění hodnoty této akvizice, které však nebylo možné přesně ověřit. Jinými slovy, EPH nejenže koupil strategický podnik, ale díky výhodným podmínkám transakce si na papíře připsal obrovský zisk. 

Slovenské elektrárny: Klíč k bezemisní budoucnosti

Slovenské elektrárny nejsou jen další položkou v portfoliu EPH. S tržbami 3,845 miliardy eur a čistým ziskem 815 milionů eur za rok 2024 představují významnou sílu na energetickém trhu. Jejich portfolio zahrnuje jaderné, vodní a solární elektrárny, které vyrábějí elektřinu bez emisí CO2. V době, kdy Evropa tlačí na dekarbonizaci, je to jako mít eso v rukávu.

Kromě toho EPH v březnu 2025 spustil novou paroplynovou elektrárnu Tavazzano v Itálii, která může v budoucnu využívat i zelený vodík. A na Slovensku se chystá další milník – spuštění čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce, které se očekává začátkem roku 2026. Tyto kroky ukazují, že EPH nejen sbírá zisky, ale také investuje do modernizace a udržitelnosti. 

Historie úspěchu: Od hnědého uhlí k zelené energii

Když se ohlédneme zpět, EPH má za sebou pořádnou cestu. Založen byl v roce 2009 jako konsorcium skupin J&T a PPF. Holding se pod vedením Daniela Křetínského stal jedním z největších hráčů v evropské energetice. Pamětníci si jistě vybaví akvizici hnědouhelných elektráren v Německu od Vattenfallu v roce 2016, kterou EPH získal prakticky zdarma. Tehdy to byla sázka na staré technologie, ale dnes se holding přeorientovává na bezemisní zdroje. 

Co akvizice znamená pro nás?

Na první pohled se zdá, že akvizice Slovenských elektráren je výhrou pro všechny. EPH posiluje svou pozici, Evropská komise transakci schválila bez výhrad a analytici chválí krok směrem k dekarbonizaci. Pro Českou republiku a Slovensko to může znamenat větší energetickou bezpečnost a potenciálně i tlak na pokles velkoobchodních cen elektřiny díky zvýšené nabídce bezemisních zdrojů.

Na Slovensku zaznívá kritika od bývalého ministra Karla Hirmana, který varuje před ztrátou státní kontroly nad strategickými zdroji. I u nás se ozývají hlasy, které se ptají, zda rostoucí koncentrace trhu v rukou jednoho hráče nepřinese rizika. Co když se z EPH stane příliš velký kolos, který bude diktovat podmínky?

Výhled do budoucna

Když se podíváme dopředu, EPH má před sebou zajímavé výzvy i příležitosti. Dokončení čtvrtého bloku elektrárny Mochovce začátkem roku 2026 může dále zvýšit kapacitu a exportní možnosti Slovenska. Současně lze očekávat, že holding bude pokračovat v investicích do obnovitelných zdrojů a moderních technologií. Na základě aktuálních trendů se dá předpokládat, že zvýšená nabídka elektřiny z bezemisních zdrojů by mohla přispět ke stabilizaci cen na českém trhu.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba 

Zdroj info: ČTK 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.