Aktuálně:

Generace Z jako učitelé AI: Jak mladí mění firmy a sbližují generace

18.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Generace Z jako učitelé AI: Jak mladí mění firmy a sbližují generace

Když si představíte mentora, vidíte zkušeného veterána, který radí nováčkovi? Zapomeňte na to. Podle nového průzkumu společnosti IWG z roku 2025 se role obracejí – 59 % zaměstnanců generace Z učí své starší kolegy, jak ovládnout umělou inteligenci (AI), a přitom mění celou firemní kulturu.

Představte si situaci, kdy mladý zaměstnanec, sotva po škole, pomáhá svému zkušenějšímu kolegovi zvládnout složitosti umělé inteligence. Není to sci-fi, ale realita roku 2025. Umělá inteligence se stala klíčovým nástrojem na pracovištích a generace Z – mladí lidé narození mezi lety 1997 a 2012 – se ukazují jako její přirození průvodci. V Česku, kde tato generace tvoří zhruba 20 % populace, se jejich vliv na firmy projevuje nejen v technologiích, ale i v tom, jak se mění způsob spolupráce a myšlení.

Reverzní mentoring: Když mladí učí starší

Pojem „reverzní mentoring“ je fenomén, který v českých firmách nabírá na síle. Podle globálního průzkumu IWG z roku 2025, který reflektuje i situaci u nás, až 59 % zaměstnanců generace Z aktivně pomáhá starším kolegům zvládat AI nástroje. A není to jen o technických trikách. Výsledky jsou překvapivé – 80 % seniorních ředitelů díky této podpoře uvolnilo čas na strategické úkoly a dvě třetiny vedoucích na úrovni C-suite hlásí vyšší produktivitu svých týmů, jak uvádí data IWG.

Tento trend není náhodný. Generace Z vyrůstala v digitálním světě, kde jsou technologie jako AI – tedy systémy schopné učit se, analyzovat data nebo automatizovat úkoly – běžnou součástí života. Na rozdíl od starších generací, které se s digitalizací musely seznámit postupně, pro ně není AI hrozbou, ale nástrojem. A právě tuto výhodu teď předávají dál.

AI v Česku: Rychlý skok, ale stále s výzvami

V České republice už AI aktivně využívá 45 % firem a dalších 39 % její zavedení zvažuje. Tempo se od roku 2024 ztrojnásobilo, což je logické – po pandemii a s rostoucí potřebou efektivity se firmy bez digitalizace neobejdou. Nejčastěji se AI nasazuje v marketingu (68 % firem), automatizaci rutinních úkolů nebo analýze dat.

Jenže tady narážíme na problém. České firmy sice mají zájem, ale chybí jim kvalifikovaní odborníci. A právě tady vstupuje do hry generace Z. Jejich přirozená technologická zdatnost pomáhá překlenout mezigenerační propast a zároveň šetří firmám náklady na externí školení. Navíc, 78 % zaměstnanců, kteří AI používají, hlásí denní úsporu času v průměru 55 minut. To je skoro jeden pracovní den navíc týdně. 

Mění se víc než jen technologie

AI není jen o efektivitě. Přináší i změnu firemní kultury. Dřívější hierarchické struktury, kde šéf vždycky ví vše nejlíp, se pomalu rozpadají. Místo toho přichází flexibilita, důraz na výsledky a kultura vzájemného učení. Generace Z tlačí na hodnoty jako transparentnost, smysl práce a otevřenost. A když učí starší kolegy, jak si s AI „pohrát“, nevědomky bourají i generační bariéry.

Není to ale bez výzev. Zaměstnavatelé sice oceňují nízké náklady interního školení, ale obávají se narušení hierarchií. HR odborníci zase volají po strukturovaných programech reverzního mentoringu, aby se zabránilo nedorozuměním. A co na to samotní mladí? I když 87 % z nich věří, že AI jim pomáhá v kariérním růstu (podle IWG), někteří pociťují tlak z nové odpovědnosti. 

Co nás čeká dál? 

Když se podíváme dopředu, je jasné, že AI a generace Z budou formovat pracovní trh i nadále. Do roku 2035 může AI ovlivnit více než dvě pětiny pracovních míst v Česku, tedy zhruba 2,3 milionu lidí, přičemž zanikne 355 tisíc pozic, ale vznikne až 955 tisíc nových, jak odhadují data z českého trhu. Generace Z tu bude hrát klíčovou roli – nejen jako uživatelé, ale i jako inovátoři a mentoři.

Reverzní mentoring se pravděpodobně stane standardem, transformuje se do strukturovaných programů a pomůže urychlit digitální změnu. A co víc, legislativa jako AI Act, platná v EU od února 2025, bude firmy tlačit k zodpovědnému využívání technologií a vzdělávání zaměstnanců.

Možná je čas přestat se bát změn a začít se učit – ideálně od těch nejmladších. Koneckonců, pokud nám mohou ušetřit hodinu denně, proč to nezkusit?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: CNBC, ČAUI, IWG


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?