Aktuálně:

Snížení úrokových sazeb na dosah? Američtí investoři čekají na tah Fedu

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Snížení úrokových sazeb na dosah? Američtí investoři čekají na tah Fedu

Americké finanční trhy jsou v očekávání. Na zasedání 16.–17. září by mohl Federální rezervní systém (Fed) snížit úrokové sazby, což by mohlo být prvním krokem k uvolnění měnové politiky po letech zpřísňování. Jaké jsou důvody tohoto očekávaného obratu a co to znamená pro nás v Česku?

Dopady americké měnové politiky na českou ekonomiku

Základní úroková sazba Fedu, tedy americké centrální banky, je aktuálně v pásmu 4,25–4,50 %. To je o něco méně než před rokem, kdy sazby dosahovaly vrcholu 5,25–5,50 %, nejvyšší úrovně za dvě desetiletí. Teď ale trhy téměř jistě počítají se snížením – možná o čtvrt procentního bodu, možná dokonce o půl. Proč? Srpnová statistika ukázala pouhých 22 000 nových pracovních míst v USA, místo očekávaných 75 000, a míra nezaměstnanosti se vyšplhala na 4,3 %, což je čtyřleté maximum. Inflace sice klesá z rekordních 9 % v roce 2022, ale stále se drží na 3 %, tedy nad cílem Fedu 2 %.

Tahle čísla nejsou jen suchou statistikou. Jsou to signály, že americká ekonomika zpomaluje, a Fed, který má za úkol udržet balanc mezi cenovou stabilitou a zaměstnaností, na to musí reagovat. Ale co to znamená pro nás? Když Amerika mění kurz, dopady cítíme i v Česku – ať už jde o kurz koruny, nebo podmínky pro naše exportéry.

Historická horská dráha

Ještě v roce 2020, uprostřed pandemie, Fed srazil sazby na rekordní minimum 0–0,25 %, aby podpořil ekonomiku v krizi. Pak přišla inflační vlna a od jara 2022 do poloviny 2023 Fed zvyšoval sazby jedenáctkrát, až na zmíněných 5,25–5,50 %. Bylo to jako šlápnout na brzdu, aby se auto neskutálelo z kopce. Od září 2024 ale začal obrat. Ekonomika se ochlazovala, trh práce slábl, a tak Fed začal sazby pomalu snižovat. Dnes jsme na rozcestí – a investoři v USA už mají jasno. Sází na to, že Fed bude „holubičí“, tedy nakloněný uvolnění politiky.

Hrozí inflační přízrak, nebo recese?

Není ale všechno tak jednoduché. I když trhy snížení sazeb očekávají a akciové indexy v USA rostou na historická maxima, názory se liší. Na jedné straně stojí ti, kdo volají po rychlém uvolnění. Předseda Fedu Jerome Powell v srpnu 2025 naznačil, že trh práce potřebuje podporu, a člen Rady guvernérů Christopher Waller dokonce tlačí na razantnější snížení, aby se předešlo recesi. Na druhé straně jsou varování. Inflace je stále nad cílem a její opětovný růst by mohl být jako oheň, který se vymkne kontrole. David Solomon z Goldman Sachs varuje před příliš rychlým uvolněním. A co víc, někteří analytici upozorňují na tzv. „sell-the-news“ efekt – trhy už snížení započítaly, a když k němu dojde, může paradoxně přijít výprodej.

A pak je tu ještě politika. Administrativa Donalda Trumpa vyvíjí na Fed tlak, aby sazby snižoval rychleji, což zpochybňuje jeho nezávislost. Není to poprvé, co se politika míchá do ekonomiky. 

Co to znamená pro Česko? Koruna sílí, exportéři trpí

Americký dolar oslabuje, což posiluje českou korunu – aktuální kurz je kolem 20,85 – 20,89 Kč/USD. Na první pohled dobrá zpráva, ale není to tak jednoznačné. Silná koruna je pro naše exportéry jako břemeno na zádech – jejich výrobky jsou v zahraničí dražší a zisky v domácí měně klesají. Naopak dovozci si mnou ruce, protože dovoz je levnější, což může pomoci tlumit inflaci u nás. A co Česká národní banka? Ta má stále vyšší sazby než Fed, což korunu podporuje, ale dlouhodobě by silná měna mohla otevřít cestu k dřívějšímu snížení sazeb i u nás.

Přesto zůstává riziko. Volatilita na trzích po rozhodnutí Fedu může otřást i českými firmami a investory. Jak jsme viděli v minulosti, když Amerika kýchne, Česko se snadno nachladí. Stačí si vzpomenout na rok 2008, kdy americká hypoteční krize zasáhla i naše banky a ekonomiku.

Nejistota jako stálý společník

Co nás tedy čeká? Zářijové snížení sazeb Fedu je téměř jisté, ale bude to jen první krok. Budoucí rozhodnutí budou záviset na datech – pokud inflace zůstane tvrdohlavá nebo trh práce bude dál slábnout, můžeme očekávat další snižování. Na základě trendů lze odhadovat, že do konce roku 2025 by sazby mohly klesnout ještě o dalšího půl procentního bodu. Ale co když přijde recese? Nebo naopak inflační šok? A co když politický tlak na Fed přetrvá? 

Rozhodnutí Fedu příští týden nebude jen americkou záležitostí. Snížení úrokových sazeb může být impulsem pro tamní ekonomiku, ale pro nás v Česku přináší smíšené zprávy – od silnější koruny až po rizika pro exportéry. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: n-tv.de


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.