Aktuálně:

Ve Francii prudce stoupá počet případů čikungunyi

13.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ve Francii prudce stoupá počet případů čikungunyi

Ve Francii letos prudce stoupá počet případů čikungunyi, virového onemocnění přenášeného komáry. K září hlásí úřady už 382 lokálních případů, což je rekordní nárůst. Jaké jsou příčiny této epidemie a co to znamená pro Evropu?

Tropický virus v srdci Evropy

Čikungunya, virové onemocnění přenášené komáry rodu Aedes, způsobuje horečku, bolesti kloubů a únavu, které mohou trvat týdny. Letos se ve Francii šíří rychleji než kdy dřív. Podle dat Santé publique France bylo k září 2025 zaznamenáno 382 lokálně přenesených případů v 30 ohniscích po celé zemi, z nichž 23 je stále aktivních. Největší ohnisko ve Vitrolles hlásí 36 případů. Ještě v srpnu jich bylo 227, ale během posledního týdne přibylo 71 nových nakažených. To je alarmující číslo, zvlášť když si uvědomíme, že první domácí případ byl zaznamenán už 13. června – dříve než.v minulosti

Klimatická změna jako spojenec komárů

Proč se to děje právě teď? Odpověď je složitější, než by se zdálo, ale jedno je jasné – klimatické změny hrají hlavní roli. Teplé a vlhké počasí, které se v Evropě prodlužuje, je pro komáry jako pozvánka na hostinu. Komár tygrovaný je dnes usídlen v 81 z 96 francouzských departementů, a to už nejen na jihu, ale i v oblastech jako Grand Est nebo dokonce v okolí Paříže, jak uvádí Santé publique France. K tomu přidejte globalizaci a cestování. K 12. srpnu bylo ve Francii zaznamenáno 914 importovaných případů, většinou z francouzského zámořského departementu Réunion, kde bylo k 29. červnu potvrzeno přes 54 tisíc lokálních případů. Tyto „dovezené“ nákazy pak podnítily šíření doma.

Když se podíváme do minulosti, čikungunya není v Evropě novinkou. První velké ohnisko vzniklo v Itálii v roce 2007 s 217 případy. Francie zažila sporadické případy v letech 2010, 2014 nebo 2017. Ale to, co vidíme v roce 2025, je jiné. Je to jako sledovat, jak se tropická nemoc stává evropskou realitou. A Réunion, kde epidemie běsnila od srpna 2024 do května 2025, se stal jakýmsi varovným majákem.

Ekonomické a sociální rány

Epidemiologové z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) varují, že čikungunya není jen zdravotní problém, ale i ekonomická a sociální výzva. Náklady na léčbu, hospitalizace a testování rostou. K tomu přidejte dezinsekci a preventivní opatření, která zatěžují veřejné rozpočty. A co hůř, dlouhodobé bolesti kloubů mohou lidi vyřadit z práce na měsíce, což snižuje produktivitu. Sektory jako cestovní ruch, klíčové pro Francii, už teď pociťují obavy turistů, jak upozorňují francouzské turistické asociace.

Sociální dopady nejsou o nic menší. Lidé se bojí, omezují venkovní aktivity, a zdravotnická zařízení jsou přetížená. A co my v Česku? Přímé riziko je zatím nízké, komár tygrovaný u nás není běžný. Ale v kontextu Evropské unie, kde se nemoc šíří – například v Itálii bylo k 27. srpnu 63 případů – a s rostoucím cestováním, nemůžeme zcela spát na vavřínech. Navíc, ekonomické vazby a cestovní ruch nás s Francií spojují víc, než si možná uvědomujeme.

Hrozba, nebo zvládnutelný problém?

Dobrou zprávou je, že s podzimem a zimou by měl přenos ustat, protože komáři v chladu nejsou aktivní, jak predikují modely ECDC. Ale vysoký počet letošních případů a rozšíření komára naznačují, že příští léto 2026 může přinést ještě větší ohniska. Někteří odborníci volají po větších investicích do prevence a výzkumu, jiní zdůrazňují úspěchy vakcíny IXCHIQ, která je dostupná pro rizikové skupiny a cestovatele. 

Čikungunya ve Francii je varováním, že klimatické změny a globalizace mění pravidla hry. Rekordních 382 případů k září 2025 není jen statistika, ale připomínka, že i v Evropě musíme být připraveni na hrozby, které jsme dosud považovali za vzdálené. Ať už jde o prevenci, vakcinaci, nebo mezinárodní spolupráci, jedno je jisté – ignorovat to nemůžeme.

 Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Santé publique France, ECDC, WHO, politico.eu 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.